POHLED SIENNY

Když doběhl blíž, zpomalil, a jak ke mně přicházel, neřekla jsem ani slovo. Byla jsem příliš vyčerpaná, příliš ztracená ve víru všeho, co se stalo, než abych ze sebe vypravila byť jen pozdrav. Ale on mě prostě objal, přitiskl si mě k hrudi a já si poprvé po době, která mi připadala jako celá věčnost, dovolila pocítit útěchu té náruče. Teplo někoho, komu na mně záleželo, kdo tu byl –