POHLED KIERY

To, že jsem takřka vstala z mrtvých, se mnou něco udělalo. Nebyla to nesmrtelnost. Ale měla k ní blízko. Zlověstně blízko. Jako by mi jakýsi hlásek v hlavě našeptával, že můžu dělat nebezpečné věci a vyváznout z nich bez následků.

Tak jsem to zkoušela. Zlomit si prst. Naříznout cévu. Předávkovat se. Všechno během jediné noci – a sledovat, jak rychle se mé tělo samo dává do pořádku, mě