POHLED SIENNY

Celou noc jsem nezamhouřila oka. Při každém zaskřípání v domě, při každém stínu na stěně mi naskakovala husí kůže. Neustále jsem civěla na telefon, na Ronanovu zprávu zářící na displeji, a netušila, jak odpovědět. Jsem v pořádku? Samozřejmě že ne. Ale nevěděla jsem, jak to vyjádřit, aniž bych se úplně sesypala.

Když hodiny odbily šestou, konečně jsem se vzdala předstírání, že odpočin