POHLED KIERY

Kovová pachuť krve a kyselé pálení žluči v ústech mě vytrhly zpět k vědomí. Hrdlo mě pálilo a já se divoce rozkašlala, na jazyku něco hořkého a odporného. Vidění se mi vlnilo, jak jsem se snažila zaostřit. Když se konečně ustálilo, spatřila jsem nad sebou skloněnou matku; tvář měla bledou a vyděšenou.

„Díky Morrigan,“ zašeptala a vtáhla mě do objetí tak pevného, že jsem sotva mohla dý