POHLED SIENNY

Osušila jsem si slzy. Oči jsem měla stále červené, ale říkala jsem si, že na tom nesejde. Potřebovala jsem jen donést tyhle šaty té zlé brunetě a vypadnout odsud.

Sáhla jsem po klice, ale vtom jsem zevnitř zaslechla hlasy.

Ronanova matka a ta zlá bruneta.

Zaváhala jsem, prsty mi ztuhly nad chladným kovem.

„Viděla jsem, jak jsi jí podrazila nohy, Amaro,“ říkala Ronanova matka. „Chápu,