Za zátarasy se tyčila impozantní, vysoká zeď, která stavbu zcela odřízla od vnějšího světa.

Na první pohled působila, jako by byla potažená hladkým černým kamenem – elegantní, důstojná, s nádechem tajemna. Když se však člověk podíval blíž a přejel po ní rukou, do dlaně se mu vsákl chlad, který v mžiku zaplavil celé tělo.

„Slečno Vanessová, vnější zeď krytu je neuvěřitelně odolná – ani vaši nejsiln