Těžká dubová podlahová prkna pod Celestinýma bosýma nohama vrzala. Přecházela pokojem pro hosty sem a tam. Od stěny ke stěně. Plíce ji pálily a stěží lapala po dechu, jak jí hruď svírala ochromující panika. Slovo „rituál“ jí doznívalo v mysli jako posměšný popěvek, který jí zmrazoval myšlenky. Honosné, přepychové zařízení pokoje pro hosty jí připadalo jako zdi zdobené vězeňské cely. Těžké sametové