POHLED NOLANA

Probudil jsem se ještě před svítáním, ale poprvé v životě se mi vůbec nechtělo vstávat z postele. Místnost působila neskutečně obrovská a nesnesitelně tichá a to ticho na mě doléhalo jako tisíc tun oceli. Polštář byl stále vlhký od slz, o kterých jsem si ani nepamatoval, že jsem je vyplakal, a v hrudi jsem měl prázdno, jako by mi zevnitř vyrvali něco životně důležitého.

Otočil jsem h