POHLED AUDREY

Ve chvíli, kdy jsem spatřila, kdo přede mnou stojí, mi ztuhlo celé tělo. Žaludek se mi prudce sevřel, jako bych spolkla kyselinu. Projela mnou vlna nevolnosti a na kůži mi naskočila husí kůže, jako by se snažila uniknout z mých vlastních kostí. Ruka po mém boku sebou nekontrolovatelně škubala v bezděčné reakci na vztek, který ve mně vřel. Musela jsem pevně zatnout pěsti, abych nepotl