POHLED: LYRA

Tři ostrá zaklepání klouby prstů na těžké dubové dveře protnou dusivé ticho mé ložnice. Zvednu se z okraje matrace a bosýma nohama přejdu po chladné dřevěné podlaze. Vezmu za mosaznou kliku a těžké křídlo otevřu dokořán. V tlumeně osvětlené chodbě stojí Anton a svou mohutnou postavou vyplňuje celý rám dveří. V masivních dlaních drží elegantní černou podlouhlou krabičku. Přesně jak slí