Lyra

„Jdeš do ateliéru?“ zeptá se mě Roman, jakmile si přehodím batoh přes rameno.

Už jsem plně oblečená a snažím se ignorovat doznívající horkost na kůži z toho, co se mezi námi před necelou půlhodinou odehrálo.

Poté, co mi napustil vanu, mě Roman požádal, zda by se mohl přidat, což jsem rezolutně odmítla. Když pochopil, že mou pevnou vůli nezlomí, s mírným našpulením ze koupelny neochotně odešel