Lyra

Všechno se to seběhne tak strašně rychle.

Místnost vybuchne v lapání po dechu a jekot. Židle drhnou o podlahu, jak se lidé vrhají ze svých míst k východu. Někdo upustí lžíci. A celá kavárna se v mžiku propadne do naprostého chaosu.

Netrvá to ani patnáct vteřin a podnik je úplně prázdný; v opuštěné kavárně zůstáváme stát jen Roman, můj otec a já.

Ticho, které se vzápětí rozhostí, působí stejně