Lyra

„Tak to zkus.“

Uplyne vteřina a ze rtů mi unikne rozechvělý dech. Roman nad sebou těžce a rovnoměrně oddechuje, zatímco mé tělo stále doznívá po záchvěvech toho, co mohl být můj orgasmus.

Když se nehýbe, ještě jednou zakroužím boky proti jeho ztopoření a jeho pohled divoce potemní touhou.

A pak ztratí kontrolu.

Zakleje rusky, stisk v mých vlasech zesílí a vteřinu nato už leží na mně. Líbe mě.