„K-kdo je tam?“ zopakovala jsem, ale odpovědí mi bylo jen zlověstné ticho a divoké bušení mého srdce.

Ruce se mi třásly, když jsem v kapse nahmatala telefon a rozsvítila svítilnu.

Tma.

Moje slabost.

Zadrkl se mi dech a začala jsem lapat po vzduchu.

„J-je tam někdo?“

Zrovna jsem chtěla otevřít dveře kabinky, když kužel světla z mého telefonu přejel po podlaze–

A já spatřila pár bot přímo před kabin