Otočila jsem se k němu.

I v nemocničním plášti, bosý a zanedbaný, si uchovával autoritativní auru, kvůli níž ho nebylo možné přehlédnout. Tmavé vlasy měl rozcuchané, prameny se mu lepily na čelo a kolem zápěstí měl stále nemocniční náramek. Sotva popadal dech, hrudník se mu prudce dmýchal a rukou se držel za břicho, jako by trpěl bolestí.

Ale i takhle – ztrhaný a vyčerpaný – stál Dante Lucchese ja