Byla jsem ve svém pokoji v mámině domě, když se na dveřích náhle ozvalo zaklepání.

„Sloane...“ uslyšela jsem povědomý hlas a povzdechla si; nebyla jsem ani trochu nadšená z toho, kdo za dveřmi stojí. Odtáhla jsem prostěradlo z těla a slezla z postele, abych šla otevřít.

„Ahoj...“ ozval se Vanceův hlas. Ruku měl opřenou o rám dveří mé ložnice a v očích se mu zračila touha. Odvrátila jsem od něj zra