V okamžiku, kdy mě spatřil, jsem odvrátila zrak a spěšně prošla kolem. Srdce se mi na vteřinu zastavilo, a když se znovu rozbušilo, měla jsem pocit, že mi prorazí hrudní koš.

Došla jsem k Lucianě, která stála s otevřenou pusou a ve tváři se jí zračilo naprosté zklamání. Už se chystala spustit, ale já ji přerušila:

„Já vím, já vím.“

„Mohli tě vidět,“ vyčetla mi polohlasem a mně zacukalo v oku, což