„Moc mě mrzí, že tě do toho zatahuju, Heart. Kdybych to jen zvládla sama, nemusela bys v takové situaci být,“ omlouvala se Vivienne chraplavým šepotem. Z jejích zarudlých, ubrečených očí čišelo čiré zoufalství.

„Nemusíš se omlouvat,“ odpověděla jsem a jemně ji zatlačila zpátky do peřin, když se pokusila vstát. „Nezapomínej, že za tvou chřipku můžu v podstatě já. Pořádně ses nevyspala od té doby, c