Tep se mi splašil a srdce se divoce rozbušilo, když jeho pohled utkvěl na okně, u kterého jsem stála. Vzpamatovala jsem se ze šoku, uskočila od okna a chvějícími se prsty chvatně zatáhla závěsy.

Panebože! Viděl mě? Ta otázka mi duněla v hlavě a brala mi dech. Dlaně mi vystydly jako led, a tak jsem si je třela o sebe, abych je zahřála a zbavila ztuhlosti.

„Jste v pořádku, slečno Noro?“ zeptala se J