VALERIE.

Tu noc se už nevrátil.

Ani tu další.

A ani tu po ní.

Bylo to skoro, jako by Zade Toussaint prostě zmizel – bez lístečku, bez zprávy.

A děsilo mě to, protože už jednou zmizel.

Byt vedle zůstal prázdný.

Nikdo ho nepřišel vyklidit, což mi dávalo malou naději, ale jakou naději?

Když všichni víme, že mu to je jedno, že?

Odejde, kdy se mu zachce.

Možná je to takhle lepší.

Vina a lítost se mění