„Fay,“ vyhrkne Kent a sevře rty, sotva vysloví mé jméno. Zjevně potřebuje chvilku, aby zkrotil svou vznětlivost. Ten drobný sval v jeho tváři, který značí frustraci, se mu zatřese, a můj úsměv se ještě rozšíří. „Do sklepa nesmíš. Vyjádřil jsem se jasně.“

Falešně našpulím rty, abych zjistila, kam až můžu zajít. „Ale tady dole je to tak zajímavé,“ odpovím a znovu se zadívám do svatebního alba. „Např