„Bereš si tuto ženu?“ zeptá se soudce s laskavým úsměvem na Daniela, „za svou zákonitou manželku?“

Daniel se na mě s úsměvem podívá a já se nemůžu ubránit úsměvu, trochu se směju té radosti v jeho tváři.

„Beru si ji,“ řekne Daniel a já nad ním ohrnu nos. Hrajeme to, samozřejmě, ale upřímně? Upřímně, hodně z toho je skutečné. Miluju svého nejlepšího přítele. Vzala bych si ho a žila v bezpohlavním m