Moje oči se prudce otevřou, když mi Kent ráno sevře paži kolem těla, ale neprobudil mě jeho dotek.

Místo toho to bylo klepání na dveře.

"Sakra," zavrčí Kent, stále se nehýbe a drží mě blízko, očividně se snaží probudit a rozhodnout se, co dělat.

"Možná je to Daniel?" pípnu tiše, můj hlas sotva hlasitější než dech. Kent mě i tak okřikne.

Klepání se ozve znovu.

"Zio?" ozve se hlas a Kentova paže se