Čelist se mu zatne a jakékoliv teplo, které jsem si myslela, že jsem v jeho očích viděla, beze stopy zmizí.

Na vteřinu si myslím, že se chystá naštvaně vyrazit ven. Místo toho si ale zkříží paže na hrudi, nohy rozkročené široce od sebe, jako by se připravoval na náraz.

„Takže,“ prohlásí tvrdším hlasem. „Ten tvůj přítel. Kde jsi ho poznala?“

Zírám na něj, hruď mi zaplavuje naprostá nevěřícnost.

„Je