„Hrozně jsi plakala.“ Westonův hlas ztichl. „A taky jsi toho spoustu řekla.“

Lauře ztuhla ramena. „Co přesně jsem říkala?“

*Hlavně ať to není nic trapného.*

Už jen to pomyšlení donutilo Lauru sebou trhnout. Znovu si připomněla, že pít pro chvilkové otupení nikdy nestojí za ty následky.

Weston sklopil řasy a zastínil si tak oči. Poprvé nesnesl pohled na ni.

„Řekla jsi...“ Pootevřel rty. Slova mu vě