Šest let poté.....

"Alejandro, miláčku. No tak, nebo přijdeme pozdě na oběd s babičkou." Abigail popadla kabelku z postele.

"Už jdu, maminko, nemůžu najít Dina, mého draka." Řekla její pětiletá dcera.

"Kde jsi ho nechala naposledy, miláčku?" Zeptala se a vešla do jejího pokoje.

"Byl na mé posteli."

"Možná spadl, podívala ses pod postel?" Abby se ohnula, aby ho našla, a objevila ho ležet pod postelí. "Tady ho máš." Řekla a podala jí ho.

"Děkuju, maminko."

"Pro tebe cokoliv, můj andílku." Alejandra ji objala. "Jsi připravená vidět babičku?"

"Ano. Ráda trávím čas s babičkou, proč se k ní nepřestěhujeme blíž?"

"Už jsme blízko, trvá nám to jen patnáct minut."

"Přijde mi to jako věčnost." Řekla Alejandra, Abby se usmála.

"Nastup do auta a nezapomeň si zapnout bezpečnostní pás." Brzy už byly na cestě. Její matka se znovu vdala po smrti jejího otce, který zemřel ještě předtím, než se Alejandra narodila, v době, kdy byla osm měsíců těhotná. Když byly Ally dva roky, její matka se seznámila s Jackem a vzala si ho. Po svatbě se přestěhovali do San Francisca. Abby vidí, že se mají moc rádi a její matka je s Jackem nesmírně šťastná, chová se k ní správně.

Má vlastní síť obchodů s klenoty, bydlí na jihu Marketu, kde si to mohou dovolit jen bohatí. Ally a ona bydlí v Ross Alley, místo a sousedství jsou bezpečné, i když to není špičková lokalita, ale to si může dovolit, i školy jsou cenově dostupné a Abby tam ráda bydlí, lidé jsou milí a přátelští, téměř každý každého zná. Když před třemi lety otevřela svou pekárnu, všichni ji vřele přivítali.

Od té doby je šťastná a žije svůj život s dcerou. Byl čas, kdy se života málem vzdala, ale neudělala to. Když se narodila Ally, všechno se změnilo. Od té doby se Abby zapřísáhla, že svou dceru ochrání a udělá pro ni cokoliv. Alejandro jí zlomil srdce, ale i přes to všechno z toho vyšla lepší a silnější. V den, kdy opustila Seattle, opustila s ním i své srdce a nikdy se neohlédla.

Kde je? Co dělá? Nemá tušení a ani ji to nezajímá. Celý rok jí lhal, nechával ji věřit, že spolu stráví celý život, dokonce naznačoval, že chce mít děti, proto Abby přestala brát antikoncepční pilulky, aby mohli založit rodinu... ale to všechno byla lež a za to mu nikdy neodpustí.

Dům, ve kterém bydleli Jack a její matka, byl docela velký, Abby nechápe, proč bydlí v tak velkém domě, protože Jack má jen jedno dítě, syna, a ten pracuje po boku svého otce. Dům má šest ložnic, pět a půl koupelny, pracovnu, salonek, obývací pokoj, jídelnu a soukromý rodinný pokoj. Na terase byl venkovní obývací prostor s grilem, obrovský bazén se samostatným lázeňským bazénem.

Ally prostě miluje plavání, kdykoli navštíví svou babičku, protože u nich doma bazén nemají. Emily, hospodyně, jim otevřela dveře, vstoupila do vstupní haly a zavřela za nimi dveře.

"Ahoj, Emily."

"Slečno Youngová, milá Alejandra. Vaše matka na vás čeká venku u bazénu."

"Emily, prosím, říkej mi Abby, známe se už nějakou dobu."

"Dobře. Abby." Usmála se. "Co kdybych ti udělala tvůj oblíbený mléčný koktejl?" Řekla Ally.

"Ano, prosím!" Vykřikla.

"Nejdřív pozdravíme babičku." Řekla Abby dceři. Její matka ležela na lehátku pod slunečníkem a četla jednu ze svých mnoha romancí se sklenkou vína vedle sebe. "Dobrý den, mami." Pozdravila svou matku.

"Jdete pozdě." Řekla Kate Garnerová, aniž by vzhlédla od knihy.

"Babičko!" Ally na ni skočila. "Chyběla jsi mi." Kate objala svou vnučku v teplém, láskyplném objetí.

"Taky jsi mi chyběla, dýně." Políbila ji na obě tváře. "Chceš mi říct, proč jsi s maminkou přišla pozdě?"

"Nemohla jsem najít Dina, tak mi maminka pomohla ho hledat."

"Dina, tvého draka?" Zeptala se Kate, přikývla. "Našla jsi ho?"

"Ano, maminka ho našla." Ally seskočila z klína.

"Kam jdeš?"

"Teta Emily mi dělá mléčný koktejl." Řekla Alejandra, než odběhla do kuchyně.

"Kde jsou Jack a Eric?" Zeptala se Abby. "Připojí se k nám na oběd?"

"Ne. Budou obědvat s novým obchodním partnerem." Odpověděla Kate.

"Mami. Co se děje? Posledních pár dní se chováš divně. Jsi v pořádku? Pohádali jste se s Jackem?"

Kate si hluboce povzdechla, po chvíli se otočila k dceři. "Jackovy obchody mají finanční problémy, Abby, onehdy jsem ho s Ericem slyšela o tom mluvit v jeho pracovně. Je to špatné, pokud brzy nenajdou investora, skončíme na ulici s ničím." Kate se zalily oči slzami, Abby si šla sednout vedle své matky.

"Proč maminka nic neřekla?"

"Ne, nehodlám tě obtěžovat našimi problémy."

"Mami. Vždycky o všem mluvíme bez ohledu na to, jak špatné to je."

"Opravdu? Pořád čekám, až mi řekneš, kdo je otcem Ally, po všech těch letech si nemyslíš, že mám právo to vědět? Tak těžce jsi se s ní potýkala, dokonce jsi pracovala na částečný úvazek, když jsi ještě chodila do školy, abys ji uživila." Abby zmlkla. "Promiň, zlato, ale mám strach, to je všechno."

"To je v pořádku, mami, chápu to."

"Kdo to je?" Zeptala se Kate.

"Kdo je kdo?"

"Otcem Alejandry, Abby."

"Mami, prosím, nechci o tom mluvit, stalo se to už dávno." Abby vstala a zadívala se na krásný výhled před sebou.

"Kdy o tom budeš mluvit? Ally vyrůstá, bude chtít vědět, kdo je její otec, co pak řekneš?"

Pokrčila rameny. "Budu se s tím zabývat, až ten čas nastane."

"Musí ti pomoct se o ni starat, a až zjistím jeho jméno, osobně se ho zeptám, proč se o svou dceru nikdy nestaral."

"Přesně proto jsem ti nikdy neřekla jeho jméno, mami." Abby se otočila ke své matce. "Daří se nám dobře, pekárna nám vydělává dost na přežití. Jsme šťastné, nic jiného nepotřebujeme a rozhodně nepotřebujeme od nikoho pomoc."

"Alejandra potřebuje znát svého otce, vím, že se tě na něj musela ptát, že?" Abby mlčela. "No, ptala se mě minulý týden a říkala, že jí to nechceš říct. Dokonce se ptala, proč máme hnědé vlasy, když ona má černé." Abby pevně zavřela oči, Alejandra sice má její oči, ale tón pleti a barvu vlasů má po svém otci, ve skutečnosti Ally nemá nic z jejich rodiny, je to dcera svého otce. "Proč jsi jí dala jméno Alejandra? Proč chodí na hodiny španělštiny, nikdo v naší rodině nemluví španělsky, a přesto v něm Alejandra mluví velmi plynně."

"Mami, prosím, kdybych věděla, že budeš vytahovat minulost, zůstala bych doma."

"Nemůžeš utéct před svou minulostí, Abby, dřív nebo později se ti vrátí a bude tě strašit." Abby v duchu poděkovala Emily, že v tu chvíli přišla s Ally.

"Oběd je připraven, paní Garnerová?" Řekla Emily.

"Děkuju, Emily. Brzy tam budeme."

"Babičko, nevidím dědečka ani strýčka Erica." Zeptala se Ally.

"Jsou v práci, miláčku."

"V sobotu, maminka nikdy nepracuje v sobotu."

"Měli důležitou práci, o kterou se museli postarat. Pojď, půjdeme jíst, jsem si jistá, že máš hlad."