Ella

Zbývají tři dny.

Opakuji si ta slova pro sebe, zatímco jdu po ulici, stále zaneprázdněná svým možným těhotenstvím, i když se připravuji orodovat za svou sestru. V jistém smyslu je to obranný mechanismus: chystám se prosit Dominica Sinclaira, aby zachránil Cořinu práci, a potřebuji nějakou útěšnou myšlenku, která by mi pomohla to zvládnout.

Jeho ochranka mě uvidí jako první a vidím, jak se jim pohybují ústa, když sledují, jak se blížím; nepochybně ho upozorňují na mou přítomnost. Když nervózně přistupuji k Dominicovi zezadu, už posté si kladu otázku, jestli to není chyba. Kdo jsem, abych žádala o laskavost jednoho z nejmocnějších mužů planety? Oklepul se a řeknu tomu hlásku v mé hlavě, aby sklapl – tohle je pro Coru. Možná nejsem statečná kvůli sobě, ale pro ni statečná být dokážu.

„Pane Sinclaira?“ zeptám se váhavě a cítím, jak mi srdce prudce buší v hrudním koši.

Otočí se a velitelsky na mě shlédne. „Ano?“

„Jsem Ella Reina, dělám chůvu Jakeovi a Millie Gravesovým,“ začnu a koušu se do spodního rtu.

Jeho tmavé oči se zachytí na mých ústech a já si najednou připadám jako vyplašený králík před hladovým vlkem. „Vím, kdo jste, Ello.“ Zvuk mého jména na jeho rtech mi po zádech rozešle mráz. Vyslovuje ty známé slabiky s takovým důrazem, jako by pro něj opravdu něco znamenaly.

„Ach… no, nechci být drzá, ale přátelím se s doktorkou Corou Danielsovou…“ Jakmile vyslovím její jméno, jeho výraz se uzavře a v očích se mu zaleskne jakási neidentifikovatelná emoce.

„Řekla mi, že má v práci potíže, a vím, že vy jste jedním z dárců té banky,“ improvizuji. „Nevím, z čeho je Cora obviněna, ale jsem si jistá, že je nevinná. Svou práci bere neuvěřitelně vážně a nikdy by neudělala nic, čím by ohrozila svou kariéru.“

„A co čekáte, že s tím udělám já?“ zeptá se Dominic zlověstně. Poznám, že mé chabé historce nevěří; řeč jeho těla se úplně změnila a cítím jeho stoupající hněv vibrující ve vzduchu kolem nás.

„Jen jsem si myslela… doufala jsem, že kdybyste tam měl nějaký vliv, mohl byste se za ni přimluvit,“ dokončím a cítím, jak se mi do tváří hrne červeň. Stydím se za sebe za tak chabý pokus, ale nejsem si jistá, jak jinak tak choulostivé téma uchopit. To poslední, co chci, je dostat Coru do ještě větších problémů než předtím.

Dominicovi cukne v čelisti, jak mě sleduje, a hlas v mé hlavě mě nabádá, abych vzala nohy na ramena. „Podle toho, co jsem slyšel, vaše přítelkyně udělala velmi vážnou chybu a následky jsou více než přiměřené. To nejlepší, co teď může udělat, je převzít odpovědnost za své chyby, a ne posílat vás, abyste za ni dělala špinavou práci.“

„Já – ona neposlala, ona ani neví, že tu jsem! Přísahám,“ žadoním.

„Řekl jsem k této věci vše, co jsem chtěl,“ prohlásí Dominic, odvrátí se ode mě a rázně zamíří do svého domu. Dveře se za ním zabouchnou a já zůstanu s jeho početnou ochrankou.

„Musíte okamžitě odejít, slečno,“ oznámí jeden z mužů ostře.

„Nemůžu,“ zanaříkám, „musí to pochopit, ona přijde o všechno!“

„Znovu vás žádat nebudeme,“ zavrčí druhý strážce a v jeho slovech je jasná hrozba.

„Prosím, je nevinná,“ prosím, „musíte –“ než stihnu říct cokoliv dalšího, muži mě popadnou za paže a začnou mě vyvádět z pozemku. Cítím se opravdu zoufale, a tak se zapřu patami do země a rozhodnu se, že má důstojnost stojí za celou Cořinu budoucnost. „Prosím vás, kdybych mohla mluvit s panem Sinclairem.“

„Už jste s ním mluvila,“ zabručí první strážce, „a upřímně, máte štěstí, že k vám byl tak velkorysý, jak byl. Vaše kamarádka vám zjevně řekla věci, které neměla.“

Než se naděju, vyhodí mě z pozemku na chodník tak silně, že ztratím rovnováhu a svalím se na zem, zatímco mi do očí vyhrknou slzy. Železná vrata se za mnou s bouchnutím zavřou a mně nezbývá než se odplížit, než se ztrapním ještě víc.

To byl samozřejmě jen začátek mé smůly. Když jsem druhý den dorazila do práce, zjistila jsem, že mé klíče už nepasují do zámků u hlavních dveří. Zaklepala jsem, přemožená zmatkem, a o pár minut později se dveře otevřely a odhalily zuřivou matku Jakea a Millie.

„Nefungují mi klíče,“ řeknu jí a divím se, proč na mě tak nenávistně zírá.

„Ani nemají,“ odpoví chladně, „od včerejšího odpoledne už vašich služeb není zapotřebí.“

„Já… vy mě vyhazujete?“ vypísknu, nevěříc vlastním uším. „Proč?“

„Volali nám sousedé,“ vysvětluje povýšeně. „Prý jste nechala Jakea vběhnout na silnici, kde ho málem srazilo auto! A pak vás včera viděli, jak děláte ostudu u domu Dominica Sinclaira – říkali, že vás jeho ochranka musela vyvléct z pozemku jako nějakého kriminálníka.“

„To není fér, takhle se to nestalo!“ hájím se. „Jake hodil hračku na silnici a běžel za ní, nenechala jsem to dopustit, a to, co se stalo s panem Sinclairem, bylo nedorozumění.“

„Nechci to slyšet,“ zasyčí. „Teď odejděte, než zavolám policii.“

„Prosím, nemůžu se s dětmi aspoň rozloučit?“ požádám a modlím se, aby mi dopřála tuhle jedinou laskavost.

„Vytáčím,“ řekne mi prostě a vytáhne z kapsy mobil.

„Ne!“ zvednu dlaně v prosebném gestu. „To je v pořádku, jdu.“

Už podruhé tento týden se ocitám v situaci, kdy potupně ustupuji touto opulentní čtvrtí se slzami stékajícími po tváři. Co bolí ještě víc než ztráta práce, je fakt, že jsem nemohla situaci vysvětlit Jakeovi a Millie, nebo je vidět naposledy. Jsem si jistá, že jim jejich matka o mně navykládá hrozné věci, přestože jsem je poslední dva roky s láskou vychovávala.

Vím, že za to může Dominic Sinclair. Tu historku mé bývalé šéfové o sousedech nebaštím ani na chvíli. Jasně mě chtěl potrestat, stejně jako nechává trestat Coru. Zmocní se mě nával vzteku a najednou si přeji, abych ho mohla nějak potrestat. Není mi podobné být tak mstivá, ale právě teď mám opravdu pocit, že se mi hroutí celý život, a částečně je to jeho vina.

Utratila jsem všechny peníze za inseminaci a bez práce nemám skoro nic. Jak si teď budu moct dovolit mít dítě? Zaručeně nedostanu dobré reference od matky Jakea a Millie.

Jako by to už tak nebylo dost zlé, když se vrátím domů, najdu ve schránce stoh účtů a polovinu odesílatelů ani nepoznávám. Otevírám je jeden po druhém a cítím, jak můj zmatek a nevíra minutu po minutě rostou.

Když se dívám na obchody ve výpisu plateb, mé podezření roste: jsou to všechno Mikeova oblíbená místa. Je možné, že to udělal za mými zády? Že přede mnou ty účty skrýval měsíce… nebo roky? Vím, že to popře, když ho konfrontuji, což mi nechává jedinou možnost.

Musím zavolat Kate. Má bývalá nejlepší kamarádka mě možná svou aférou naprosto zradila, ale jestli někdo ví, co Mike prováděl, je to ona.