Juliana s úsměvem sjela pohledem na Bensonův podbřišek: „Potřebuješ je na zlepšení funkce ledvin.“

Benson řekl chladným hlasem: „Neudělala jsi to schválně?“

Juliana vstala a řekla: „Nemusíš to jíst. Ale pokud to nebude dobře fungovat, není to moje věc.“

Benson měl podezření, že to Juliana dělá naschvál, ale nemohl to vyvrátit, a už vůbec ne to nejíst, jinak by špatné výsledky byly jeho chybou, nikoliv chybou jejích lékařských schopností.

Benson znovu utrpěl porážku.

Juliana řekla: „Jdi se osprchovat, jinak se po akupunktuře sprchovat nemůžeš. Ach, já se musím osprchovat první. Nezapomeň říct služebné, aby mi přinesla oblečení.“

Po těch slovech odešla do koupelny, jako by tam byla úplně sama.

Benson dopsal seznam, chvíli přemýšlel a pak na konec připsal jedno slovo – kondomy.

Požádal Philipa, aby koupil kondomy, ale jen proto, aby zmátl ostatní, aby se někdo nedozvěděl, že ho Juliana dokáže vyléčit, a nezavraždil ji.

Benson sepsal seznam, zavolal komorníka Philipa a nařídil mu, aby léky sehnal.

Philip vzal seznam a ztuhl, když uviděl poslední položku. Na nic se ale neptal a vrátil se ke starému panu Leachovi.

Starý pan Leach také ztuhl, když uslyšel, že na seznamu jsou jelení penisy a kondomy.

Pak řekl s úsměvem: „Jdi a rychle je kup. A nezapomeň nechat služebnou poslat Julianino oblečení nahoru.“

Ty dvě věci dokazovaly, že jeho vnuk začíná chápat, i když je impotentní.

To byla dobrá věc.

O ostatních lécích starý pan Leach příliš nepřemýšlel a domníval se, že je Benson používá jen k zakrytí svých rozpaků.

Philip se brzy vrátil s nákupem, zatímco starý pan Leach čekal dole.

Vyndal kondomy a silně do nich píchal dlouhou jehlou, kterou si připravil.

Philip byl tím, co viděl, ohromen.

Starý pan Leach skončil a řekl Philipovi, ať je rychle pošle nahoru.

Usmíval se, když sledoval Philipa stoupat do schodů: „Teď už se dočkám pravnuka.“

Když Juliana vyšla z koupelny, Philip přinesl léky dovnitř, věnoval jí obzvlášť laskavý a uctivý pohled a s úsměvem odešel.

Benson vzhlédl k Julianě, které mokré a vlnité vlasy volně padaly na ramena. Její světlá pleť byla po koupeli trochu zčervenalá.

Teď vypadala uvolněněji a půvabněji, méně odtažitě a pyšně než předtím.

Benson při tom pohledu pocítil lehké vzrušení a neklid.

Juliana zkontrolovala léky, které Philip koupil, a řekla, aniž by zvedla hlavu: „Jdi se osprchovat, já jdu připravit léky.“

Její hlas zněl měkce, už nebyl tak chladný jako předtím, ale přitažlivější.

Benson si vzrušeně zatáhl za kravatu a odešel do koupelny.

Když vyšel, Juliana už měla připravené léky a sterilizované stříbrné jehly.

Juliana uslyšela zvuk otevíraných dveří a vzhlédla k Bensonovi.

Benson měl po sprše kolem pasu jen ručník a z vlasů mu kapala voda. Kapky vody stékaly po jeho hranaté tváři až ke klíční kosti, na vypracované břišní svaly a...

Z jeho těla sálalo takové horko, že Juliana nemohla jinak než polknout a se zčervenáním odvrátit zrak.

Ukázala na stůl: „Tohle je ten lektvar. Vezmi si ho společně s těmi jeleními penisy.“

Dělal se tak fascinujícím schválně, aby ji svedl?

Benson na ni pohlédl, vzal si lék a pak si šel vysušit vlasy.

Když byl hotový, Juliana ho přiměla lehnout si na postel a začala s akupunkturou.

Když byla ještě Mirandou, bývala hrdou žačkou pana Schroedera ze školy starověké medicíny. Akupunktura pro ni nebyla nic jiného než hračka.

Svou pravou identitu však nikdy neprojevila. Vezme jí Wendy i tuhle identitu?

Juliana zavrtěla hlavou, aby setřásla myšlenky, které ji rozptylovaly.

Identitu jí možná vzít mohou, ale její lékařské schopnosti a dovednosti byly něčím, co jí Wendy vzít nemohla!