Volant mi vrzne v sevření, když pomalu projíždím další zatáčkou, očima přejíždím tmavnoucí chodníky a studený uzel vzteku se mi v útrobách utahuje hlouběji.

Je to pitomost.

Je to víc než pitomost.

Neměl bych tu být, neměl bych marnit noc křižováním poloprázdných ulic a hledat holku, na kterou už měl dávno dohlížet někdo jiný.

Zatraceně, zakleju pod fousy – ostrý, vzteklý zvuk naplní kabinu auta –