Sedí naproti mně, nohy složené pod sebou, jako by jí to tady patřilo. Jako by patřila do téhle místnosti, kterou jsem rozebral a přestavěl jen pro dnešní večer.

Bože, ona sem patří.

Patří *všude*, kde jsem já.

A já se sotva držím pohromadě.

Protože tahle holka – tahle zvláštní, nádherná, nemožně zářivá holka – jí penne v mojí zatracený garáži, jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě, a já t