Čtyřicet osm hodin.

Čtyřicet osm hodin od chvíle, kdy jsem sledoval, jak s Boomerem mizí v předních dveřích. Čtyřicet osm hodin od chvíle, kdy jsem ji políbil na čelo a neřekl jí nic. Od chvíle, kdy jsem ji nechal odejít – potlučenou, zlomenou, vyděšenou – kvůli svému mlčení. Svému selhání.

Nespal jsem. Nemůžu. Pokaždé, když zavřu oči, vidím ji. Na zemi. Na břiše. Chlapa dvakrát většího než ona, j