Mezitím Natalie zamířila s dětmi do zákulisí.

Zničehonic Connor zvedl hlavu a podíval se na matku. „Mami, ta zlá ženská tě šikanovala, že jo?“

Když to řekl, v jeho hlase byl dokonce náznak jistoty.

Natalii jeho slova ohromila. Sklonila hlavu, aby syna prozkoumala, a všimla si jeho svraštělého obočí. K jejímu překvapení vypadal její syn docela rozzlobeně.

Nemyslela si, že by byli svědky toho všeho předtím. Zároveň žasla nad tím, jak byl navzdory svému nízkému věku všímavý.

Byla to ale pravda – Jasmine nebyla v žádném případě dobrý člověk.

Nicméně to bylo mezi nimi dvěma. V žádném případě by nedopustila, aby to ovlivnilo její děti.

„Ne, nešikanovala. Jen se ztratila.“

„Lžeš,“ odhalil Connor její lež nemilosrdně.

Jasně slyšel, jak ta žena předtím nazvala jeho matku nulou, a nelíbilo se mu to.

„Ach, tak dobře. S tím si nedělej starosti. Stejně jsem se bránila,“ polkla Natalie. Jejího syna bylo čím dál těžší zvládnout, protože byl pro své vlastní dobro až příliš chytrý.

Connorovo svraštělé čelo se uvolnilo, když matka kápla božskou. Poté už na věc dále netlačil.

Nicméně tvář té ženy si uložil hluboko do paměti a nevynechal jediný detail. Příště té zlé ženské nedovolím, aby jí to tak snadno prošlo!

„Sharon bude maminku chránit! Zastavím všechny zlé lidi, aby mamince ubližovali!“ slíbila Sharon. I když si nebyla úplně jistá, co se děje, přesto se sebevědomě plácla do hrudi.

„Jo! Budeme tě chránit, mami!“ přidal se Connor s tváří plnou odhodlání. Natalie se na své dva miláčky jen s úsměvem dívala a cítila, jak se v ní rozlévá teplo při vědomí, že ji tak ochraňují.

Byla neuvěřitelně vděčná, že se před lety rozhodla tyhle dva porodit. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké v životě udělala.

Po chvíli konečně dorazili do zákulisí.

Sotva vstoupili do dveří, přivítal ji bouřlivý potlesk.

„Gratulujeme, Mino! Dnešní přehlídka měla obrovský úspěch!“ Její asistentka a nejlepší kamarádka, Joyce Riversová, byla vybrána jako zástupkyně. Vystoupila s kyticí čerstvých květin a předala ji Natalii.

Natalie, hluboce dojatá, kytici přijala a přešla dopředu. Otočila se čelem k přítomným zaměstnancům a pronesla krátký, ale upřímný projev.

„Dnešní módní přehlídka byla úspěšná jen díky tvrdé práci a přípravám vás všech! I když nejsem moc dobrá v řečnění, můžu vám všem slíbit jednu věc. Dokud budete ochotní držet se mnou, zajistím, že nikdo z vás nebude mít hlad. Společně nahromadíme jmění a budeme žít svůj sen!“

„Jo!“

„Jdeme na to!“

Dav jásal nad jejím projevem.

Natalie cítila, jak jí vlhnou oči slzami, když viděla, jak jsou všichni nadšení a potěšení.

Navzdory svým slovům nebyla materialisticky založená. Jen ji posledních pět let naučilo o životě mnohé, a to nejdůležitější bylo, že – bez peněz člověk nezmůže nic.

Proto se od toho, co se stalo před pěti lety, zapřísáhla, že už nikdy neklesne tak hluboko jen kvůli penězům.

Na oslavu úspěchu módní přehlídky naplánoval štáb slavnostní hostinu v Hotelu Jasdale, nejluxusnějším hotelu v J City.

Vzhledem k tomu, že večeře měla končit dost pozdě, nešla Natalie s ostatními, protože její děti potřebovaly jít dříve spát. Místo toho jela s Connorem a Sharon zpátky do centra města autem.

Jak se blížila noc, obloha postupně tmavla. Protože se nacházeli na venkově, silnice zde neměly žádné pouliční osvětlení. Natalie proto jela kvůli bezpečnosti všech neuvěřitelně pomalu.

Když tak jela po silnici, náhle uslyšela hlasitý tupý náraz a auto sebou mírně cuklo. Zdálo se, že do něčeho narazila. V šoku okamžitě dupla na brzdy.

Naštěstí to byl venkov, což znamenalo, že tu nebylo mnoho vozidel.

Poté, co dala Connorovi pokyn, aby dával pozor na Sharon, vystoupila Natalie z auta, aby se podívala.

K jejímu překvapení a hrůze to, co leželo na silnici, nebylo zvíře ani předmět, ale muž!

Muž už byl v bezvědomí a ležel v kaluži krve.

V tom okamžiku Natalii zbělela tvář jako stěna, když spatřila zvětšující se rudou skvrnu.

Sakra! Já jsem někoho srazila?