Mia tu noc skoro nespala. Převalovala se a znovu a znovu si v hlavě přehrávala to surrealistické setkání s Alexanderem Blackwellem. Způsob, jakým se na ni díval, aroganci v jeho hlase, absurditu jeho nabídky – 5 000 za rande? Působilo to jako krutý vtip, který ji měl ponížit.
Ale pak se jí myšlenka na peníze vplížila zpátky, nezvaná. 5 tisíc dolarů. Za tři rande to bude 15 tisíc dolarů. Bylo to víc peněz, než kolik mohla doufat, že ušetří za roky v Casa Lounge.
15 tisíc by mohlo zaplatit spoustu věcí, nájem, jídlo... Mohla by to být její nejrychlejší cesta z Willowcrestu.
Mia se posadila na posteli a zasténala, prohrábnouc si vlasy rukama. Ne. Neměla by se těmi myšlenkami vůbec zabývat.
Ať už Alexander Blackwell hrál jakoukoliv hru, nechtěla s tím mít nic společného. Ty peníze by ji teď možná zachránily, ale vzít si peníze od Blackwella by rozhodně přišlo s podmínkami, na které nebyla ochotná přistoupit.
Ráno byla stále vyčerpaná, ale odhodlaná dodržet své rozhodnutí. Vyvlekla se ze svého malinkého pokoje do kuchyně a doufala v trochu kávy na začátek dne. Když vešla, uslyšela své sestry, jak si povídají ztlumenými hlasy.
„Není možné, že je to pravda,“ říkala Lily tónem, ze kterého odkapávala skepse.
„Mohla by být,“ odsekla Anna a přehodila si vlasy přes rameno. „Lidé si o tom povídají po celém městě.“
„O co jde?“ zeptala se Mia malátně a zamířila ke skříňce pro sklenici. „Kde je máma?“
„Pryč. Pravděpodobně se nevrátí bůhví do kdy,“ odpověděla Anna, aniž by jí věnovala jediný pohled.
„Jsi bláhová, jestli si myslíš, že se rozešli,“ smála se Lily. „Zoe by raději žvýkala sklo, než aby se rozešla s Blackwellem.“
Mia ztuhla a ruku pevně sevřela kolem sklenice.
„Nebo se možná rozešel on s ní,“ řekla Anna s lišáckým úsměvem.
Lily si odfrkla. „Proboha, Anno, neříkej mi, že se pořád držíš naděje, že ho jednoho dne dostaneš. V tuhle chvíli je to už trapné.“
Mia se pomalu otočila, žaludek se jí propadal, když poslouchala tu výměnu názorů.
„Nejsem bláhová!“ vyštěkla Anna. „A ty máš co říkat. Já to aspoň zkusila. Na rozdíl od tebe, která máš příliš napilno naháněním jakéhokoliv boháče, co o tebe jen zavadí pohledem.“
„‚Zkusila‘ je slabé slovo,“ řekla Lily a zachechtala se. „Chodit nahá v sídle Blackwellových tři dny poté, co tě zaměstnali? Prosím tě. To bylo ubohý.“
Annina tvář zrudla a otevřela pusu, aby odsekla, ale Lily pokračovala.
„Přiznej si to, Anno. Jsme Turnerovy. Blackwellovi se na nás ani nedívají jako na lidi. Nenávidí existenci naší rodiny.“
„To je jedno,“ odfoukla si Anna a zkřížila ruce.
Mia se donutila k pohybu, došla ke dřezu, aby si nalila vodu. Ruce se jí třásly a modlila se, aby si toho ani jedna z nich nevšimla.
Hmm. Jakmile byla zpátky v pokoji, popadla telefon z nočního stolku a okamžitě otevřela ranní zprávy z Willowcrestu. Tam na ni tučnými písmeny zíral titulek:
**Alexander Blackwell a Zoe Harringtonová to ukončili.**
Mie se rozbušilo srdce, když četla článek. Zoe potvrdila rozchod v rozhovoru předešlého večera s tím, že se rozhodli dát si „pauzu“, aby se zaměřili na sebe. Tón článku byl však podezřelý a naznačoval drama v zákulisí.
Mia položila telefon a opřela se o zeď, mysl se jí točila. Byl tohle ten důvod, proč ji oslovil? Protože byl teď svobodný a potřeboval někoho, aby… co? Zaplnil prázdnotu? Stal se součástí jeho směšných her?
Zavrtěla hlavou.
Nemohla dovolit, aby ji vtáhli do jakéhokoliv šílenství, co se tam dělo.
Právě v tu chvíli jí v ruce zavibroval telefon. Při tom oznámení se jí sevřel žaludek. Chvíli váhala, než se podívala na displej.
Zpráva byla z neznámého čísla.
Dobré ráno, Turnerová. Neobtěžuj se ptaním, jak jsem získal tvé číslo. Má nabídka stále platí: tři rande, 5 000 za každé. Máš tři dny na rozmyšlenou.
Mia zírala na zprávu, srdce jí bušilo v hrudi. Prsty se jí chvěly, když ji četla znovu. Prakticky slyšela jeho hlas v tom textu, ten chladný, arogantní tón, který jí říkal, že je zvyklý dostat přesně to, co chce.
Na okamžik zvažovala, že zprávu vymaže a bude předstírat, že nikdy neexistovala. Ale místo toho klesla na kraj postele a pevně svírala telefon.
Patnáct tisíc dolarů.
Její mysl závodila s možnostmi. Konečně by si mohla dovolit opustit Willowcrest, začít znovu.
Ale pak jí v mysli bleskl obraz úšklebku Alexandera Blackwella a na povrch vybublal vztek.
Tři dny.