Ianův hlas byl pevný. „Pokud ses už uklidnila, můžeme si normálně promluvit.“ Ale Chloe byla naprosto zničená, sotva schopná pohybu či reakce.

Ležela se zavřenýma očima, zcela bez sil. Ian zaváhal, pak vstal a šel uklidit koupelnu.

Už se hádali dříve, ale Chloe nikdy v hněvu neházela věcmi. Nikdy ani nečekala, až ji uklidní on. Jakmile vychladla, vždycky za ním přišla první, aby vše napravila.

V hloubi duše věřil: ‚Prostě mě jen příliš miluje. Zmeškal jsem naše třetí výročí a ona je teď tak rozrušená, že ani nepřijme dárek, kterým jsem jí to chtěl vynahradit.‘

Poté, co se osprchoval a převlékl do pyžama, sešel Ian dolů a přinesl do ložnice misku vývaru. Položil ji na noční stolek a jemně se pokusil Chloe probudit. „No tak, posaď se a dej si trochu.“

Chloe se přetočila a otočila se k němu zády. Ian se posadil na kraj postele, pevně si ji přitáhl k hrudi a řekl: „Buď hodná a sněz ten vývar. Udělej to a já zapomenu na to, že jsi simulovala omdlení a stěžovala si mé matce.“

Chloein hlas byl chraplavý, výraz otupělý. „Iane,“ zeptala se tiše, „kdybych zemřela, pořád by sis myslel, že to jen hraju?“

Než její rodina zbankrotovala, bývala skutečně svéhlavá a rozmazlená. Ale po třech letech manželství s Ianem už nebyla tou stejnou princeznou z rodu Irvineů, jakou bývala kdysi.

Ian ji otočil čelem k sobě, jeho pohled byl klidný a neústupný. „Zdá se, že ještě stále nejsi dost klidná,“ řekl tichým a ovládaným hlasem.

Chloe jeho pohled opětovala, oči unavené, ale neochvějné. „Nemůžu zůstat klidná, když jsem s tebou,“ odpověděla.

Ian ji pustil a vstal. „Jestli to cítíš takhle, zůstanu pár dní jinde,“ pronesl stroze. „Promluvíme si, až budeš připravená chovat se rozumně.“

S těmi slovy se otočil a zamířil do šatny, aby se převlékl. O pár minut později vyšel, plně oblečený a připravený k odchodu.

Ian se zastavil v nohách postele a dlouhou chvíli mlčky stál. Když viděl, že Chloe tam stále leží, nehybná a bez duše, otočil se a bez jediného ohlédnutí odešel. Nechal ji tam samotnou, aby se utápěla v tíze svého zoufalství.

*****

Následujícího rána přišla za Chloe Mia. Chloe stále nevstala z postele. Mii jí bylo líto, ale neodvážila se říct příliš mnoho; pomohla jí vstát, nasnídala se s ní a vzala ji na procházku.

Ian byl na Miu vždy přísný. Mia věděla, že kdyby se odvážila k drbům, neváhal by jí zatrhnout kapesné.

Čerstvý vzduch Chloeinu náladu trochu zvedl. Mia ji zavedla do luxusního obchodního centra Hamilton. „Chloe,“ zeptala se opatrně, „už jsi Ianovi řekla něco o té ženě?“

Chloe pocítila vlnu vyčerpání už jen při tom pomyšlení. „Mio, jsem teď v hrozném stavu,“ řekla tiše. „Potřebuji čas, abych si vyčistila hlavu a utřídila myšlenky.“

‚Kdybych Mie řekla, že se chci s Ianem rozvést, ta její prořízlá pusa by se postarala o to, aby to celá rodina Hamiltonových věděla během několika minut. A kdyby to zjistili oni, dozvěděli by se to i moji rodiče. Máma je pořád v nemocnici. Teď nemůžu působit další potíže,‘ pomyslela si Chloe.

Mia rychle změnila téma. „To je v pořádku, Chloe. Pojďme nakupovat v našem obchoďáku. Můžeš si vybrat cokoli chceš a Ian to zaplatí.“ Chloe otupěle přikývla. Ztratila zájem o všechno, natož o nakupování.

Když dorazily ke vchodu do obchodního centra, vykročil k nim člen ochranky a zastavil je. „Omlouvám se, dámy, ale obchodní centrum je na dnešek soukromě zarezervované,“ vysvětlil zdvořile, ale pevně. „Pro veřejnost je zavřeno.“

Mia byla ohromená. „Kdo v Kingsfordu by se odvážil zarezervovat si nejluxusnější obchodní dům naší rodiny?“ dožadovala se odpovědi hlasem, v němž se mísila nevíra s podrážděním.

Chloe ji jemně stáhla zpátky. „Nech to být, Mio. Můžeme se projít jinde. Mně je to jedno.“ Vyšla si jen na čerstvý vzduch. Nakupování bylo to poslední, na co myslela.

Ale Mia odmítla ustoupit. „Jdi a zjisti, kdo si pronajal celé nákupní centrum,“ trvala na svém a její tón byl čím dál vzdorovitější. „Chci vědět, kdo za tím stojí.“

Strážný si prohlédl jejich elegantní vzhled a pečlivě volil slova. „Je mi líto, dámy, ale nemáme oprávnění tuto informaci sdělovat.“

Mia probodla strážné ostrým pohledem. „Tohle centrum patří Hamilton Group,“ prohlásila chladně. „Jsem Mia Hamiltonová. Pokud nám budete dál bránit v cestě, nechám vás okamžitě vyhodit.“

Zastrašení strážní rychle ustoupili stranou. Mia využila příležitosti, vtáhla Chloe dovnitř a vedla ji k výtahu. „Pojď, Chloe,“ pobízela ji, „vyjedeme do třetího patra. Mají tam ty nejlepší boty.“

Když vystoupily z výtahu, zmrzly. Byl tam Ian, klečel před nějakou ženou a pomáhal jí zkoušet pár bot.

Žena měla hlavu skloněnou, dlouhé vlasy jí zakrývaly polovinu tváře, ale něžný, pozorný způsob, jakým jí Ian zavazoval tkaničky, nenechával prostor pro pochybnosti.

Chloe se chytila za hruď, její už tak bledá tvář popelavě zešedla. Věděla, že jediná žena, před kterou by Ian kdy poklekl, je Andrea. ‚Takže když říkal, že zůstane někde jinde, bylo to jen proto, aby byl s ní.‘

Během tří let manželství to byla vždy Chloe, kdo obsluhoval Iana a snažil se mu zavděčit. Nikdy neudělal nic tak ohleduplného, jako že by jí pomohl obout boty. Ani jednou jí nepodal papuče. Ten výjev před ní byl tak šokující, že zůstala stát jako přimrazená, naprosto ohromená.

Mia přispěchala, aby podepřela Chloe, která se nejistě zakymácela. Miin hněv byl tak intenzivní, až skřípala zuby.

Chloe chytila Miu za paži a otočila se k odchodu. Nemohla si dovolit ztropit scénu, ne když byli její rodiče stále v nemocnici, a ne když stále cítila povinnost chránit Ianovu pověst.

Ale Mia konečně dosáhla svého limitu. ‚Viděly jsme to náhodou. Nešířila jsem žádné drby. Teď nemá právo mi sebrat kapesné.‘

Odstrčila Chloeinu ruku a švihla kabelkou vší silou směrem k té ženě. „Ty děvko!“ zaječela a vyrazila přímo proti Andree. Chloe přispěchala, aby ji zadržela.

Ian se pohnul bleskurychle. Než se Mia stačila dostat k Andree, vtáhl Andreu do zkušební kabinky a zamkl dveře. Otočil se k Chloe, v očích neměl žádnou vinu, jen chladné obvinění. „Sledovala jsi mě?“

Chloe se chvěly rty. Její pohled, plný bolesti, se střetl s jeho. „Iane, touhle dobou máš být v práci,“ řekla. A přesto tu byl, pronajal celé obchodní centrum pro svou první lásku a dokonce klečel, aby jí pomohl obout boty.

Ian stále nenabídl žádné vysvětlení. „Nejdřív odvez Miu domů,“ řekl. Stál pevně před dveřmi kabinky a úmyslně blokoval Chloe cestu.

Mia už nedokázala krotit svou zuřivost. „Iane, uhni mi z cesty,“ řekla hlasem třesoucím se vzteky. „Ať ta rozvracečka vyleze a postaví se mi. Hned teď!“

Ian Miu pevně zatlačil zpátky. „Dost,“ řekl tichým a nebezpečným hlasem. Pak po ní střelil ostrým varovným pohledem. „Odvez Chloe domů, hned.“

Mia vřela hněvem. „Iane, po tom všem, co pro tebe Chloe udělala, jak se k ní můžeš takhle chovat?“ dožadovala se, hlas se jí chvěl emocemi.

Ianovi zatuhly čelisti. Viděl, že domlouvat Mie nemá smysl, a tak se otočil zpět k Chloe. „Chloe, odejdi s Miou. Probereme to dnes večer, až přijdu domů.“

Chloe viděla rozmazaně přes nevysušené slzy, ale upřeně zírala na Iana. „Když už jsme na sebe takhle narazili, nech mě se s ní setkat,“ řekla tiše, ale neochvějně.

Ianovo odmítnutí bylo chladné a okamžité. „To není potřeba,“ řekl tónem, který nepřipouštěl diskuzi. Ani se nepodíval směrem ke kabince, jeho pozornost se upírala výhradně na Chloe.

Chloe stála na svém: „A co když budu na setkání s ní trvat?“ zeptala se a dívala se mu přímo do očí. „Co uděláš pak?“

Ian mluvil pomalu, každé slovo bylo úmyslně ostré. „Odejdeš sama? Nebo musím zavolat ochranku, aby tě vyvedla? Volba je na tobě.“

Jejich oči se střetly v napjatém tichu. Po tváři Chloe stékaly slzy zoufalství. „Fajn,“ zašeptala hořce. „Ráda bych viděla, co bys mi udělal kvůli té své drahocenné ženské, pane Hamiltone.“

Ian ztišil hlas, zněla v něm netrpělivost a varování. „Chloe, nenuť mě litovat, že jsem si tě kdy vzal,“ řekl, každé slovo chladné a promyšlené. „Odejdi, pro své vlastní dobro.“

Chloe tupě zírala do jeho tváře a kousala se do spodního rtu, dokud neucítila krev. ‚Litovat? Musel toho litovat už dávno.‘ V další vteřině se otočila a utekla, ponížená, zlomená a naprosto ubohá.

Ian sledoval její zoufalý ústup a hrudník mu sevřela neznámá tíseň. Mia propukla v hněvivý pláč. „Iane, jestli tě Chloe někdy opravdu opustí, uspořádám na oslavu párty pro celé město,“ vykřikla hořce, než se rozběhla za Chloe.

Ian stál mlčky u dveří zkušební kabinky více než minutu, než konečně odemkl. Andrea vystoupila, zaskočená jeho pochmurným výrazem.

„Iane,“ řekla provinile, „proč jsi mě nenechal setkat se s tvou ženou? Čím víc to tajíš, tím víc nás bude chápat špatně.“

Ian si unaveně promnul spánky. „Má prudkou povahu a Mia je ještě impulzivnější,“ vysvětlil hlasem těžkým vyčerpáním. „Bál jsem se, že by mohly udělat něco, co by ti ublížilo.“