Když se Anne zotavila, sešla dolů na jídlo.

Už to nebyla hostina z mořských plodů, ale normální jídlo.

Navíc, když zkusila vyjít z rezidence Royal, nikdo se ji nepokoušel zastavit.

Zdálo se, že už není omezována a může se pohybovat, jak se jí zlíbí.

Přesto věděla, že toto místo je silně střežené a že nemůže utéct.

Jen s Anthonyho svolením mohla odejít…

Jednoho odpoledne si Anne zavolala taxi a jela do města.

Anthony byl v rezidenci Royal vidět zřídkakdy. Nepřipadalo jí to jako jeho domov a nikdo neznal jeho denní rozvrh.

Ačkoliv ho neviděla, Anne stále cítila, že má vše pod kontrolou…

Kráčela po ulici sama.

Byla v Lutonu přes půl měsíce, a přesto se nenadýchala tak čerstvého vzduchu jako v tuto chvíli. Vzhlédla ke slunci a záře jí vehnala slzy do očí.

Přemýšlela, kdy bude moci odejít.

Anne se zastavila a uviděla nemocnici plastické chirurgie.

Bez váhání zamířila k recepci…

„Dobrý den, mohu vám nějak pomoci?“ zeptala se osoba na recepci.

„Já… viděla jsem na vašich stránkách, že nabíráte lidi, tak jsem se přišla zeptat,“ řekla Anne.

„Poslala jste životopis?“

„Ráda bych si promluvila s někým, kdo to má na starosti,“ řekla Anne. Protože její situace byla zvláštní, měla by větší šanci, kdyby si s tou osobou promluvila.

„Omlouváme se, pohovor můžeme uspořádat až po obdržení životopisu,“ řekla recepční.

Anne neměla životopis a vysokou školu opustila před promocí. Porodila a starala se o děti. Měla jen brigády a nikdy neměla práci na plný úvazek, protože se musela starat o děti.

Ve skutečnosti zde nechtěla pracovat, jen přemýšlela, jak se dostat na operaci.

Jinak by měla problém, kdyby na to Anthony přišel.

Musela být velmi opatrná…

„…Anne Vallois?“

Když uslyšela své jméno, ohlédla se. Když uviděla pohledného muže, vybavila si, kdo to je…

Byl to Anthonyho bratranec, Tommy Marwood.

Když kdysi žila s rodinou Marwoodových, vídala ho tu a tam.

Jelikož byl příbuzný s Anthonym a uplynulo tolik let, Anne se neubránila úzkosti…

Tommy něco řekl dámě po svém boku a sexy dáma odešla. Dokonce se po Anne ohlédla, když odcházela.

Tommy přistoupil k Anne a podíval se na krásnou ženu. Řekl přátelsky: „Pamatuješ si mě?“

„Já… ano. Jste Tommy Marwood.“

Tommy se usmál a řekl: „Když jsem naposledy viděl tvou tetu, řekla mi, že jsi zpátky. Jinak bych na tebe nevolal.“

Anne pomyslela na to, jak se vrátila a také odjela, ale byla chycena, když nastoupila do letadla.

„Když měl strýc večírek k výročí, byl jsem pryč. Jinak bych tě viděl. Každopádně, co tady děláš?“ zeptal se Tommy.

„Já… hledám práci.“ Anne se podívala na recepci. „Ale musím nejdřív odevzdat životopis…“

Tommy se zamyslel a řekl: „Počkej…“ Vytáhl telefon a někam zavolal.

Když Anne slyšela, co říká, byla docela překvapená.

Po ukončení hovoru Tommy řekl: „Můžeš jít rovnou na personální.“

Anne věděla, co se děje, a nevěděla, co na to říct. Nečekala to a řekla: „V tom případě… je mi to hloupé.“

Tommy se usmál a zvedl obočí. „Náhodou znám majitele. To nic není.“

Anne byla vděčná a řekla: „Děkuji!“

„Už je to let! Proč jsi tak zdvořilá?“ Tommy se usmál.

Anne nevypadala klidně. Když ji tehdy Anthony šikanoval, byl to také Tommy, kdo jí pomohl.

„Jdi!“ řekl Tommy.

„Dobře.“ Anne už nic neříkala a byla odvedena na personální oddělení.

Anne neměla žádné lékařské znalosti a nebyl to její obor na vysoké škole.

Byl tu důvod, proč tu chtěla pracovat.

Proto poté, co opustila personální, šla do ordinace lékaře.

Po podepsání důvěrných dokumentů podstoupila operaci.

Když vstala z operačního stolu, konečně si s úlevou vydechla.

Bylo to však jen dočasné řešení. Jejím hlavním cílem bylo opustit rezidenci Royal a Anthonyho…

Poté uskutečnila videohovor se svými třemi dětmi…

„Máma slíbila, že bude volat každý den!“ řekl Charlie s ublíženým výrazem. Jeho drobná tvářička byla celá červená.

„Máma ještě neskončila v práci?“ zeptal se Chris s očekáváním.

„Kdy se máma vrátí?“ vzlykala Chloe.

„Budu se snažit co nejvíc, dobře?“ Anne slyšela děti plakat. Cítila se, jako by ji bodli do srdce.

Co mohla dělat? Neměla možnost se vrátit a jejich otec ji ovládal!

Jak jim to mohla říct?

Porodit trojčata bez Anthonyho svolení bylo už tak dost zlé…

Když je konejšivě uspala, Anne se uklidnila a vrátila se do práce.

Starala se o ni jedna sestra. Nechala Anne, aby jí pomáhala s péčí o pacienty po operaci.

Anne vyšla z chirurgické kliniky, když už byla světla zhasnutá a pouliční lampy se rozsvítily.

Stála před klinikou a bála se. Nechtěla se vrátit do rezidence Royal, ale musela.

Mezitím před ní zastavilo stříbrné Porsche. Okénko sjelo dolů a objevila se Tommyho tvář. „Anne.“

Anne se zarazila.

„Nechceš zajít na večeři?“ pozval ji Tommy.

Anne zaváhala, ale souhlasila. „Dobře.“

Uvnitř elegantní restaurace naplňovala místnost hudba.

Vybrali si stůl u okna s výhledem na ulici venku.

„Jak jsi našla tu práci?“ zeptal se Tommy.

„Celkem dobře. Děkuji.“

„Anne, nemusíš mi děkovat.“

Anne se usmála a řekla: „Nečekala jsem, že na tebe narazím. Byla jsem překvapená. Udělal jsi mi obrovskou laskavost. Dovol mi tě pozvat na večeři.“

„A co kdybys mě pozvala na příští jídlo?“

Jinými slovy, chtěl se znovu setkat.

Anne věděla, že se k Tommymu nemůže příliš přiblížit, což pro ni nebylo dobré.

Nemohla ho však odmítnout, když jí dnes pomohl.

„Dobře.“

„Promovala jsi dříve?“

„Odešla jsem, tak jsem se rozhodla vrátit.“ Anne si vymyslela výmluvu.

„To je docela fajn. Nicméně, proč ses nerozhodla pracovat ve společnosti, kterou vlastní rodina Marwoodových? Jsem si jistý, že by ti tvá teta pomohla,“ řekl Tommy.

Bylo docela překvapením, že si vybrala chirurgickou kliniku.

„Moje teta je moje teta. Já jsem já. Nechci spoléhat na ostatní,“ řekla Anne.

„Jsi jiná než ostatní dívky. Na to jsem přišel už dávno.“ Tommy se na ni významně podíval.