Pohled Savage

Dívám se na profilovou fotku v aplikaci pro zprávy. Za tři roky se nezměnila. Povzdechnu si, když otevřu její kontakt a vidím všechny zprávy, které jsem jí za poslední tři roky poslal, a každá z nich zůstala nepřečtená. Jsem takovej kretén.

FLASHBACK!

Je to čtyři týdny, co jsem ukončil vztah s Angel a prohlásil Foxy za svou ženu. Všechno bylo skvělé. Angel mě nekontaktovala, ale přistihl jsem se, jak se dívám na její profilovku.

„Co se děje, zlato?“ Ruka mi přejede po holé paži, když zavřu aplikaci a podívám se na ženu vedle sebe. Foxy se svými zrzavými vlasy a hnědýma očima. Je krásná. Je matkou našeho nenarozeného dítěte.

„Nic, zlato, spi dál.“ Políbím ji na hlavu a ona se znovu zachumlá, ale já nemůžu spát. Něco není v pořádku. Můj instinkt mi říká, že bych měl zkontrolovat Angel. Zaženu tu myšlenku. Proč bych měl? Ta čubka mě podváděla. Nezaslouží si můj zájem.

S tím usnu, jen aby mě probudilo bušení na dveře.

„Prezidente, musíme jet. Morettiové svolali mimořádnou schůzi.“ Říká Blaze, můj viceprezident, a já zasténám a posadím se. Rychle se obléknu. Morettiové, to by mohlo být zlé. Ale na druhou stranu, Angel by jim nic neřekla, ledaže by chtěla mamince a tatínkovi ukázat, že je děvka. Ušklíbnu se, když opouštím ložnici a procházím klubovnou.

„Co se stalo? Proč svolávají tuhle schůzku?“ zeptám se, když přede mě postaví kafe.

„Nevíme. Snažil jsem se to zjistit. Řekli mi jen, že je to naléhavé. Musíme hned vyrazit,“ řekne, no, to mi nemusí říkat dvakrát. Morettiové se nenechávají čekat. Když zavolají, my jedeme. Můj otec Hatchet a Antonio spolupracovali léta. Tak jsem poznal Angel.

Jezdili sem, nebo my k nim. I když je o čtyři roky mladší než já. Mívali jsme se fajn. Pak, když bylo Angel osmnáct, přitažlivost mezi námi vzrostla a já ji připravil o panenství. Měli jsme tajný vztah až do chvíle, kdy mi byly před čtyřmi týdny doručeny ty fotky.

Řekl jsem jí docela hnusné věci, když mě načapala, jak píchám Foxy; musela vidět, že to, co dělám, jsou následky jejích činů. Jako naivní holčička, kterou je, zapírala a hádali jsme se. Vlepila mi facku, ale mně to bylo jedno a je mi to jedno. Dostala, co si zasloužila.

Nasednu na motorku společně s Blazem a Ripperem. To je můj seržant. Vyrazíme z areálu na silnici. Jedeme několik hodin, než dorazíme do sídla Morettiů.

Zastavíme a slezeme. Když vejdeme do vily, atmosféra je ponurá. Jsou tu i ostatní hlavy rodin. Potřesu si s nimi rukou a nikdo z nich si není jistý, proč nás předvolali. Ale nečekáme dlouho.

Don Antonio Moretti vstoupí do místnosti a my všichni na znamení úcty kývneme hlavou. Vypadá, že drasticky zestárl, ale pak je tu Teagan. Vypadá, že nespala a plakala. Co se to, kurva, stalo?

„Děkuji, že jste přišli tak narychlo. Vážíme si toho. Prosím, posaďte se,“ promluví Antonio, když se posadí a stáhne si rozrušenou Teagan na klín.

„Svolali jsme vás sem všechny, protože naše dcera, naše Angel, se pohřešuje.“ Oči se mi rozšíří a kolem stolu to zašumí. Podívám se na Blaze a ten mě probodne pohledem. Tohle se mnou nebude mít nic společného. Jsem si jistý, že to dělá jen pro pozornost.

„Jak dlouho se pohřešuje?“ zeptám se a všechny oči se obrátí na mě.

„Týden. Už nějakou dobu nebyla ve své kůži. V den, kdy odešla, nám řekla, že jde do posilovny, a už se nevrátila. Odjela svým Mercedesem do banky, vybrala všechny účty a zrušila je. Pak auto prodala. Nemáme tušení, kde je. Telefon buď zahodila, nebo ho vypnula. Všichni znáte naši dceru. Není to rozmazlená, náročná princezna. Není to spratek. Takže jestli udělala tohle, znamená to, že má nějaké potíže.“ Polknu naprázdno, tohle se mi ani trochu nelíbí.

„Je tu ještě jedna věc. Věříme, že známe důvod, proč si myslela, že musí utéct.“ Rozhlédne se po všech, ale jeho oči spočinou na mně. Cítím, jak mi tuhne krev v žilách. Do prdele, on to ví.

„Je také těhotná. Včera nám něco přišlo poštou a řeknu k tomu tohle. To, co jsme obdrželi, bylo vykonstruované. Můj tým to už potvrdil.“

„Co jste obdrželi?“ zeptal se jeden z Donů.

„Fotky naší dcery, jak spí s různými muži. Ten, kdo je poslal, je amatér. Simon a Rosena velmi rychle zjistili, že jsou upravené ve Photoshopu. Takže se zdá, že důvodem, proč naše dcera utekla, je to, že jí někdo těmito snímky vyhrožoval. Angel je laskavá, jemná duše. Máme týmy, které ji už hledají v každém koutě světa.“ Srdce mi bije jako o závod. Ty fotky jsou falešné? Co se to, kurva, děje?

„Víte, kdo je otec? Možná šla za ním?“ Podívám se na Blaze a ten soptí stejně jako já. Pěsti se mi pod stolem zatnou, když se na mě Teagan podívá a její pohled mi po zádech pošle mráz a v břiše se mi usadí pocit hrůzy.

„Máme tušení. Věc se má tak, že Angel by se snažila udělat správnou věc. Šla by za ním, aby mu to řekla. Ze své staré branže vám mohu říct tohle: pravděpodobně ji i její dítě odmítl. Takže utekla, protože nechtěla být přítěží nebo přinést hanbu. Nezapomínejte, dámy a pánové, má dcera je DeNucci. Jsme proslulí svými schopnostmi zmizet,“ řekne Teagan a dívá se na mě, zatímco já polknu a zmenším se v křesle.

Proto přišla. Přišla mi říct, že je těhotná, a já, jako zasranej idiot, jsem uvěřil těm fotkám a Foxy. Byl jsem opilý, ale to není žádná, kurva, omluva. Moje Angel, moje bohyně, je někde tam venku, nepochybně vyděšená, sama a těhotná s mým dítětem.

Zbytek schůzky proběhl jako v mlze. Vidím před sebou její ubrečenou tvář, to, jak si rukou chránila břicho. To, jak se mě bála. Ten výraz zlomeného srdce na její krásné tváři. Utekla a nosí mé dítě.

KONEC FLASHBACKU.

„Savagei, v dalším městě se setkáme se Solomonem. Musíme pohnout,“ řekne mi Blaze. Vtom mi zazvoní telefon a já zasténám, když vidím, kdo mi volá.

Foxy. Ten hovor nevezmu. Nikdy to, kurva, neberu. Kopl jsem ji do zadku tři měsíce poté, co jsem si ji nárokoval. Vzal jsem to zpátky, když jsem ji našel, jak ji píchají dva chlapi z jiné pobočky. Odtáhl jsem ji do nemocnice na ultrazvuk a, jaké překvapení, ta čubka, kurva, nebyla těhotná. Popřela, že by ty fotky poslala ona. Ale nejsem blbý. Vím, že to byla ona.

„Dobře, vyjíždíme,“ řeknu, opustím motel a vyrazíme. Pátrání po Angel skončilo před šesti měsíci. Antonio a Teagan řekli, že se Angel vrátí, až bude sama chtít a připravená, a že pokud bude nalezena, nemá být nucena. Tak to určitě. Jestli ji najdu, ona i moje dítě půjdou se mnou.

Jedeme do města a zastavujeme u baru, kde se máme setkat se Solomonem. Solomon je prezident sesterského klubu. Úzce spolupracujeme, takže tohle setkání není nic nového, ale v tomhle městě jsme se ještě nikdy nesešli.

Vejdeme do baru s názvem Eclipse. Je to tu hezké. Má to tu maloměstskou atmosféru a líbí se mi to. Chlap za barem vypadá, že omdlí z toho množství lidí, co právě vešlo. Uchechtnu se, když zamíří ven, nepochybně pro někoho na pomoc.

Jako jo, jsme hluční motorkáři, ale nezačínáme rvačky v barech; jsme tu, abychom si odpočinuli a viděli se se Solomonem, nic víc.

Slyším zalapání po dechu a zdá se, že místnost ztichla. Otočím se a obraz přede mnou mě donutí podívat se znovu.

Její dlouhé blond vlasy jsou v culíku vysoko na hlavě, její medové oči jsou široce otevřené. Hrudník se jí rychle zvedá a klesá. Je jako zjevení. Je ještě krásnější, než byla před třemi lety.

„Angel.“