Pohled Angel

Probudí mě zvuk Rebelina smíchu, který jí jde až z bříška. Vylezu z postele, zívnu a protáhnu se. Podívám se dolů, zasténám a nacpu si prso zpátky do tílka. Mnu si oči, když se potácím chodbou do jejího pokoje. Jsem pořád rozespalá, v noci jsem toho moc nenaspala. Nemohla jsem se uklidnit, pokaždé, když jsem zavřela oči, viděla jsem jeho tvář. Podívám se na svou holčičku, která sedí na zemi a hraje si s kostkami.

„Rebel,“ řeknu zpěvavým hlasem, ona otočí hlavu za zvukem, vlasy jí trčí na všechny strany, trochu jako mně právě teď. Uchechtnu se, když vstane a běží k dětské zábraně. Nahnu se přes ni a zvednu ji. Líbám ji po celém obličeji.

Je to šťastné dítě, vždycky byla. Její záchvaty vzteku by ale dokázaly zahnat i hurikán. Když má svou chvilku, je výbušná. Ale celkově je to šťastná holčička.

„Máš hlad?“ Sáhnu jí na hlavu a snažím se co nejlépe uhladit ty vlasy šíleného profesora. Kývne hlavou a zachumlá se mi do krku. Zasměju se, plácnu ji po zadečku a nesu nás obě dolů po schodech.

Boomer zvedne hlavu ze svého pelechu v obýváku, pahýl ocasu se mu vrtí jako blázen, když vstane a následuje mě k zadním dveřím, abych ho pustila vyvenčit. Vejdu do koupelny u zadních dveří, rychle Rebel přebalím, umyju si ruce a vezmu ji zpátky. Pak se došourám k její jídelní židličce a posadím ji do ní. Podám jí knížku a ona s ní bouchne o pultík.

„Tak jo, malá dámo, co si dáš k snídani?“ zeptám se jí, zatímco zapínám konvici a dávám se do přípravy kávy. Dnes ráno bude potřeba náklaďák kafe, abych začala fungovat.

„Vajíčka, toustík.“ Uchechtnu se, takže vajíčko naměkko a toust. Pořád se ještě učí vyslovovat slova správně, ale jde jí to skvěle. Dám se do vaření vody na vajíčka. Zapnu televizi na nějaký dětský kanál a otočím židličku tak, aby viděla na televizi v obýváku. Hodím vejce do vody a připravím snídani Boomerovi.

Jakmile jsou vejce hotová, nechám je trochu vychladnout, zatímco jí připravím toust, namažu ho máslem a nakrájím na dlouhé proužky, aby je mohla držet.

Sedím vedle ní a sleduji, jak snídá. Usmívám se, když jemně vezme dlouhý proužek toustu a namočí ho do tekutého žloutku. Při jídle si na sedačce trochu zatancuje. Směju se jejím kouskům.

Ozve se domovní zvonek, sáhnu po telefonu a zkontroluji kameru. Hlasitě zasténám. Prostě skvělý. Netrvalo mu to dlouho. Prozatím to ignoruji. Když začne bušit na dveře, Boomer zavrčí, nechá jídlo jídlem a jde k oknu.

„Angel, vím, že jsi uvnitř. Otevři, chci si jen promluvit.“ Boomer začne štěkat, což způsobí, že Rebel nadskočí leknutím. To nemůžu mít chvilku klidu?

„Pšššt, zlatíčko, to je v pořádku, papej snídani. Maminka jde otevřít.“ Řeknu jí a je dobře, že už dojedla vajíčko a teď jí svůj máslový toust.

Políbím ji na hlavu a jdu ke dveřím. Boomer se postaví přede mě a já ho chytím za obojek. Nadechnu se a otevřu.

„Co chceš, Savagei?“ Překvapeně se na mě podívá, než se ušklíbne. Do prdele, no co, teď už nemá smysl se schovávat.

„Jen si promluvit, Angel, prosím.“ Obrátím oči v sloup, když Boomer zavrčí a já ho stáhnu zpátky.

„Nemáme si o čem povídat, Savagei. Myslím, že jsi všechno potřebné řekl před třemi lety. Teď, jestli dovolíš, mám docela napilno.“ Chci zavřít dveře, když mě zastaví jeho bota.

„Chci vidět své dítě, Angel. Neudržíš mě od ní dál.“ Srdce se mi propadne. Jak to ví? Kdo mu to, kurva, řekl?

„Myslím, že si musíme promluvit, nemyslíš?“ uchechtne se. Možná ho nenávidím, ale má pravdu. Musíme si popovídat a já musím zjistit, jak se o ní dozvěděl.

„Fajn, sejdeme se v baru v jednu odpoledne. Promluvíme si tam,“ řeknu a on se na mě usměje, dolíčky se mu ukážou. Ustoupí a já zavřu dveře. Opřu se o ně, položím si na ně hlavu a slyším odjíždět motorku. Rebel vypískne a hodí toust na zem. Povzdechnu si a odlepím se ode dveří, zatímco Boomer sní to, co upustila.

„Ty, slečinko, potřebuješ koupel,“ řeknu se smíchem, když se podívám na její pusu a obličej od vajíčka a toustu. Toust má dokonce i ve vlasech. Moje malá Rebel.

Po koupeli, no, říkám koupel; koupelna vypadala spíš jako bazén, když skončila. Je oblečená do džínečků a růžového trička s třpytivým jednorožcem na přední straně. Tmavě plavé vlásky má na temeni hlavy v malých drdůlcích a na nohou má své malé růžové conversky.

Podívám se na hodiny a vidím, že je půl jedné. Udělám jí rychlou svačinu a ona ji celou sní. Popadnu klíče a Boomera a opustím dům. Zvažovala jsem, že bych Rebel držela dál od něj, ale nemělo by to smysl. Teď už o ní ví.

Jdu ven, když po cestičce přichází Scar.

„Kam vyrážíte?“ zeptá se a já bych přísahala, že má nějaký šestý smysl nebo co.

„Savage přišel ráno k domu. Ví o Rebel, tak jsem souhlasila, že si s ním promluvím v baru,“ řeknu jí a ona přikývne.

„No, tak to vypadá, že my půjdeme do parku.“ Podívám se na ni zmateně.

„To je v pořádku, můžu to rovnou strhnout jako náplast a nechat ho, ať se s ní setká,“ řeknu jí a ona přikývne s malým úsměvem na rtech.

„Děláš správnou věc, Angel. Kdybys mě potřebovala, zavolej a já ho srovnám do latě,“ řekne a zahrozí pěstí a já se jí zasměju. Scar mi připomíná mámu. Je nebojácná a já ji zbožňuju.

„Dobře, budu na to pamatovat. Musíme jet,“ řeknu jí, jdu k autu a připoutám Rebel do sedačky, zatímco Boomer si sedne vedle ní dozadu.

Jedeme k baru. Zahlédnu před ním jeho motorku. Nervozita stoupne na vyšší obrátky, když parkuju vedle ní. Dávám pozor, abych ji neškrábla nebo do ní nenabourala. Což by nebyl špatný nápad. Ďábelsky se při té myšlence uchechtnu.

Ne, Angel, nejsi dítě. Vylezu z auta a jdu dozadu. Odepnu Rebel a postavím ji na zem. Boomer vyskočí a jde vedle mě. Tak a je to tady.

Otevřu dveře baru a vidím Coral za barem, jak hází zamilované oči na Savage. Obrátím oči v sloup a jdu dál dovnitř.

„Čau Angie,“ usměju se na ni, když ucítím jeho oči na sobě. Držím Rebel za ruku. Otočím se. Nedívá se na mě, ne, dívá se na svou dceru.