Kapitola 3: Pro nás pracovat nemůžeš

Brianna

"Takže," řekl Bryce a ukázal směrem k pokoji.

"Je to nádherné a luxusní, bude takové i naše bydlení? Jak si to můžeš dovolit?" Musela jsem se zeptat.

Pokoj byl laděn do jemných odstínů zlata a světel a byla v něm ta největší postel, jakou jsem kdy viděla.

"Ne takhle luxusní, ale je to v téhle budově." Řekl.

"Počkej, cože? Myslela jsem, že budeme bydlet..." Nestačila jsem to doříct, než zavrtěl hlavou.

"Callan měl pár dobrých postřehů o tom, že tohle je bezpečnější čtvrť, a s tím jejím špičkovým uměním a všemi těmi obchody kolem pochybuju, že by se ti tu nelíbilo." Přimhouřil na mě oči.

Callan navrhl, abychom žili v téhle budově? To je zajímavé.

"Takže se ptám znovu, jak si to můžeš dovolit?" Zkřížila jsem ruce na prsou.

Udělali jsme do pokoje jen pár kroků, ale otočila jsem se, abych si ho pořádně prohlédla. Znovu na mě přimhouřil oči.

"Jsem teď úspěšný obchodník, Brianno, a dokážu se o nás postarat." Odpověděl.

"V jakém druhu obchodu?" Tlačila jsem na něj dál.

"Společnost Harold Group vlastní mnoho podniků a Callan pomáhá své rodině spoustu z nich řídit. A já jsem teď jeho pravá ruka. Takže ano, mohu si to dovolit." Řekl s tím svým proslulým sebevědomým přístupem.

"Vágní," zabručela jsem, ale nechala jsem to být. Vygooglím si to jméno, hned jak vyjde ze dveří.

"Dobrá, musím si na chvíli někam odskočit, ale na večeři budu zpátky a sedneme si a budeme mít šanci to všechno dohnat, ano?" Vytáhl z kapsy telefon, něco zkontroloval a já se zamračila.

"V kolik to tak bude? Už je pozdní odpoledne." Upozornila jsem ho.

"Tohle je Port Harcourt, takže večeře v osm tu není zas tak pozdě." Odsekl, obdařil mě svým arogantním úšklebkem a otočil se ke dveřím.

"Jo, a..." zastavil se ve dveřích.

"Nesahej na Callanovy věci, nemá rád cizí lidi ve svém osobním prostoru. Dělá nám velkou laskavost, tak buď hodná." Varoval mě. Bude se ke mně dál chovat jako k dítěti, už teď to cítím.

Rozhlédla jsem se po tomto čistém a krásném pokoji a pokrčila rameny, svalila jsem se na postel a vytáhla telefon. Do vyhledávače jsem zadala Harold Group a odfrkla si, když na mě vyskočila ta nejvágnější možná odpověď. Soukromě vlastněné, nic konkrétního, ale čím méně informací mi poskytli, tím více se v tom chci hrabat.

Nakonec jsem si dala sprchu a začala se připravovat na večeři v osm. Nebyla jsem si jistá, jestli někam půjdeme nebo ne, ale silně pochybuji, že Bryce rád vaří. Každá záminka pro hezký outfit se hodí, hezky jsem se oblékla, a když jsem několik minut před osmou uslyšela cinknutí výtahu, vydala jsem se dolů, abych se bratra zeptala, kam se půjdeme najíst. Na úpatí schodů jsem se zastavila, když jsem si uvědomila, že to není můj bratr. Byl to ten úchvatný Callan Harold.

Tep se mi zrychlil jen při pohledu na něj, všechny mé bláznivé sny se mi prohnaly páteří. Tvář ve tvaru diamantu, ostré a výrazné rysy čelisti, svůdné lesní zelené oči, ty z mých snů si pamatuji. Ostré růžové rty a strniště ladící s jeho lesklými černými vlasy. Tetování na kloubech, masivní pánský prsten a žilnaté ruce. Děláte si ze mě srandu? Stavěný jak sám sakramentský ďábel a stvořený přímo pro hřích. V každém filmu by to byl onen sexy záporák. Je příliš zakořeněný v temnotě na to, aby byl hrdinou nějakého příběhu, je to cítit přímo z jeho aury.

Jeho oblek dával vyniknout dokonale stavěnému tělu; stál v širokém postoji, jako by přesně věděl, že ať už stojí kdekoli, má vždycky to největší péro v místnosti. Vyzařovalo to z něj a sakra, bylo to sexy. Zastavil se v obývacím pokoji vedle schodiště, po kterém jsem právě scházela, stál v tom svém širokém postoji s rukama v kapsách a nepokrytě si mě prohlížel od hlavy až k patě. Tváře mi trochu zteplaly a klín se mi při pohledu na něj a na ty svůdné oči zachvěl vzrušením. Je mu dvaatřicet a je to ztělesnění mužství, každým coulem alfa samec.

"Ehm, ahoj." Zadrhla jsem se, jeho tělo se ani nehnulo, jen jeho oči, a ty se vrátily zpět k mé tváři, když jsem promluvila znovu.

"Já jsem Brianna…" Odmlčela jsem se, z ničeho nic si úplně nejistá sama sebou. Jeho pohled je zastrašující a celé mé tělo na něj prudce reagovalo.

"Já vím, kdo jsi." Řekl svým hlubokým, sexy hlasem.

Samozřejmě, že ví, setkal se se mnou před několika lety, jsem úplná idiotka. Jen jsem tam zamrzla na spodním schodu a nevěděla, jak s tímhle pokračovat.

"D.. díky, že nás tu necháš bydlet." Zamumlala jsem.

Vím, že jsem zněla směšně, tak trochu jsem panikařila, protože to byl ten nejvíc sexy muž, jakého jsem kdy viděla. Všechno, co dělal, bylo, že se na mě beze slova díval, a moje tělo na to reagovalo tolika způsoby. Na má slova jen úsečně přikývl a najednou se ke mně otočil zády a zamířil k něčemu, o čemž jsem teď zjistila, že je to jeho bar. Vytáhl luxusní láhev a nalil si trochu alkoholu. Nenabídl mi nic a už si mě vůbec nevšímal. Vážně, to je jako všechno?

Callan byl ve svém tichu a mocné přítomnosti tak děsivý, že jsem musela pevně sevřít stehna k sobě, abych neprotekla svou vlastní vlhkostí. Došlo to tak daleko, že jsem to už nemohla vydržet a musela jsem se odšourat nahoru do svého pokoje, abych se schovala a udělala se a zbavila se té sexuální frustrace. Dolů jsem sešla, až když jsem uslyšela, jak mě volá bratr. Měl na sobě už trochu uvolněnější verzi svého obleku.

"My nejdeme na večeři někam ven?" zeptala jsem se, když jsem si uvědomila, jak jsem teď přestrojená.

"Říkal jsem si, že bude klidnější všechno dohnat tady, v budově máme vlastního šéfkuchaře a já jsem nám objednal nějaké jídlo." Zamumlal a já přikývla.

Stále jsem někde za svým bratrem cítila Callanův upřený pohled, ale odmítala jsem se na něj podívat, plně jsem se soustředila jen na Bryce.

"Máš s tím problém? Chtěla jsi raději jít ven?" Zeptal se, protože mé tiché chování bral jako rozrušení, ale to jsem nebyla. Byla jsem jen naprosto převálcovaná z jeho nejlepšího přítele.

"Ne, to je dobré, máme si toho spoustu co říct." Souhlasila jsem a následovala ho do jídelny, kde už byly na stole rozložené všechny pokrmy.

Uviděla jsem tři prostřená místa a srdce se mi rozbušilo rychleji. Bude jíst s námi? Nebylo žádným překvapením, že seděl v čele stolu, zatímco Bryce a já jsme byli blíž ke středu stolu po obou stranách. Elegantní spuštěné světlo mě donutilo na pár vteřin zírat vzhůru, než jsem si uvědomila, že bratr něco říká.

"Jez," zamumlal a už se mi snažil nandat jídlo, které chtěl, abych ochutnala.

Callan zůstal naprosto zticha, nasbíral si svůj steak a přílohy a krájel maso, jako by to bylo máslo, a po celou dobu zjevně ignoroval náš rozhovor, jako bych tam ani nebyla.

"Prcku, co tu máš v plánu? Vezmeš si nějaký čas na odpočinek, nebo budeš dál studovat? Nebo si najdeš práci? Je to jen na tobě a já nás oba dokážu finančně zajistit. Nemusíš se cítit k ničemu zavázaná." Překvapil mě bratr svými slovy.

"Ty mě necháš se jen tak flákat?" Zvedla jsem na něj obočí.

"Takhle bych to klidně nazval, dřela jsi dlouho a myslím, že je čas si oddechnout." Připomněl mi, zase se cítil provinile, i když by neměl.

"Rozhodně si v dohledné době nenajdu práci jako módní návrhářka, ale chtěla bych pracovat, abych si vydělala i nějaké vlastní peníze." Řekla jsem pomalu, aniž bych vzhlédla od talíře. Cítila jsem se, jako bych prosila o dovolení, a to se mi nelíbilo.

"Jako co?" Zeptal se a pozvedl sklenku vína. Páni, on teď pije víno.

"Doufala jsem, že mě necháš pracovat v některém z tvých podniků, ale zatím jsi mi neřekl, jaký druh podni…" Odmlčela jsem se.

Srdce se mi zastavilo, když jsem si všimla, že se Callanovy oči setkaly s mými. Skoro jsem zapomněla, že tu je, protože mě tak ostentativně ignoroval. Hádám, že tu část slyšel a byla to jeho firma, ne mého bratra. Bryce se zamračil.

"Nechci, abys pro nás pracovala." Okamžitě tyhle nápady smetl ze stolu.

Kousla jsem se do rtu a snažila se rozhodnout, jak v tom pokračovat, abych nezabrnkala nikomu na nervy. Bála jsem se to udělat, a tak jsem z jakýchkoli dalších slov raději vycouvala. V mém tichu si bratr povzdechl.

"Můžu si promluvit s pár přáteli a zjistit, jestli někdo někoho neshání." Řekl a já pokrčila rameny na souhlas.

"Mám pocit, že ani nevím, na co se tě ptát, ano, občas si voláme, ale zdaleka ne dost na to, abych věděl, co se děje v tvém každodenním životě." Zamumlal a znovu nasadil ten provinilý výraz.

"Ale mám trochu zkušeností, při škole jsem pracovala jako barmanka." Řekla jsem, a opět jsem se na něj nepodívala.

Zaměstnávala jsem se svým jídlem. Jestli se na mě Callan díval, neměla jsem jak to zjistit, protože jsem se naprosto odřízla od toho, abych byť jen mrkla na tu stranu stolu. Nechtěla jsem být v přítomnosti svého bratra zase nadržená troska.

"Jestli má zkušenosti za barem, může pracovat v The Soul Lounge." Ozval se hluboký hlas a když jsem vzhlédla, Callan se díval na mého bratra, ne na mě. Bryce si povytáhl už tak ohrnuté rukávy a zavrtěl hlavou.

"Ne, nechci, aby pracovala v žádném z našich podniků." Vyštěkl.

Proč? Jsou to snad špatná místa? Sakra, chtěla jsem vědět, co tají. Je to něco jako v říši porna nebo něco podobně divného? A byla bych nanejvýš znechucená, kdyby to tak bylo, ale on zmínil barmanství, takže to snad ne.