2 – Kennedy

„Čau Kennedy! Vypadáš skvěle, holka! Myslím, že jsi víc sexy pokaždé, když tě vidím.“

„Tommy. Viděl jsi mě včera… na tréninku… když jsem ti nakopala zadek.“ Vlastně jsem mu zadek nenakopala. Jen jsem se nenechala zmlátit a dala mu trochu zabrat.

„To je taky pokaždé lepší.“ Zavře oči, usměje se a všichni se zasmějeme.

„Ty jsi tak pitomej!“ řeknu našemu budoucímu Deltě. „Funguje ta hláška na nějakou holku?“

„Své nejlepší hlášky si schovávám pro tebe, dokud samozřejmě nenajdu svou družku. Pak už žádné hlášky potřebovat nebudu, bude mě milovat bez ohledu na cokoliv.“ Položí si ruku na srdce.

„Chudák holka.“ Předstírám, že zvracím na Jasona, který se jen směje.

„Máš štěstí, že Bohyně Měsíce někoho donutí být s tebou navždy. Jinak nevím, jestli by to s tebou někdo tak dlouho vydržel.“ Ben se uchechtne. Nevím, jestli jsem někdy viděla našeho drsného kamaráda projevovat navenek nějaké emoce. Je to vlastně hrozně fajn kluk, když ho poznáte, ale pro vnější svět je přísný a tichý. Zdá se však, že mu tenhle vzhled funguje, soudě podle množství holek, které se ho snaží přimět, aby se otevřel, odhodlané ho ‚napravit‘ nebo ‚zachránit‘. Nemyslím si, že je rozbitý, jen rezervovaný. Jeho družka bude jediná osoba, které tu stránku ukáže.

Vydáváme se do školy, připraveni zahájit první den našeho posledního ročníku.

—-

První týden vyučování proběhl zhruba podle očekávání. Zlé holky říkají zlé věci, ale kluci to nenechávají zajít příliš daleko. Nezasahují hned jako dřív. Když jsem sem přišla poprvé, bylo to velké haló, že jsem člověk a nejlepší kamarádka syna Alfy, a bez ohledu na rasu, druh nebo nadpřirozené schopnosti, teenageři umí být prostě kreténi. Takže kluci mě bránili, ale tím to jen zhoršovali. Dělalo to ze mě větší terč pro šikanu, protože mě vnímali jako slabou, jako snadný cíl.

Po té nehodě jsem měla problém vůbec vstát z postele a děcka ve škole tomu nepomáhala. Jeremiah mě tahal na tréninky, aby mě dostal z domu. Dalo mi to ventil, když se má deprese změnila ve fázi hněvu ze truchlení. Jednoho dne na tréninku byla jedna holka extra drsná poté, co se jí vysmáli. Žertík, který na mě zkusila, se obrátil proti ní a ona skončila se sirupem na kalhotách po část dne.

Rozhodla se pomstít veřejně. Protože jsem byla člověk, předpokládala, že neumím doopravdy bojovat, i když s nimi trénuji každý den. Její první chyba. Taky si myslela, že do toho nebude muset dát moc úsilí, protože, znovu, já byla člověk a ona vlk a to se nedá srovnávat. Její druhá chyba. Zmlátila jsem ji do krve a od té doby trénuji s kluky jako budoucí bojovník a zároveň trénuji sebeobranu ve studiu mé mámy.

Jsou věci, které neumím, jako přeměnit se v obrovskou šelmu, ale i tak s nimi trénuji, i když jsou ve vlčí podobě. Díky tomu jsem rychlejší a vnímavější. Myslím, že kluci mě šetří, ale žárlivé holky ne. Moje sada dovedností je pestrá a díky tomu pravděpodobně lepší.

Také pracuji s trenéry na využívání mých ostatních smyslů, abych je posílila jako jakýkoli jiný sval. Zjistila jsem, že jsem opravdu dobrá ve stopování a skrývání se před stopaři. I když je vlčí čich velmi silný. Dokážu ošálit i Jeremiaha, který je s krví Alfy jedním z nejsilnějších.

„Takže, o čem přesně tahle schůzka je? Myslím, všechna ta spojenectví jsou dobrá, ne?“ zeptá se Tommy Jera, když kolem sebe krouží ve sparingovém ringu po škole.

„Myslím, že jde spíš o to, připravit mě a ostatní budoucí Alfy na převzetí moci. Znáš to, setkání s ostatními Alfy, navazování vztahů, tenhle druh věcí. Většinu těch kluků znám celý život, takže to nebude tak zlé. Většinou formalita.“ Jeremiah se vyhne sérii úderů, ale nezareaguje dost rychle, protože mluví rukama, a je sražen podkopnutím nohy. Dopadne tvrdě na zem, vzpamatuje se a odvalí dřív, než Tommy stihne zasadit další kopanec. Jer odstrčí Tommyho nohu, čímž ho přiměje klopýtnout, a postaví se, aby přešel do útoku.

Než se příliš rozdivočí, Jason vstoupí do ringu, poklepe Tommymu na rameno a vystřídá ho jako partner pro Jera. Často se střídáme, abychom pracovali na jeho výdrži. Šla jsem první a zasadila skvělý pravý hák, ale krátce nato mě vyřadil úder do žeber. Možná jsem slyšela pár křupnutí, ale nic jim neříkám. Naposledy, když si mysleli, že mě zranili, se mnou měsíc nikdo nebojoval. Pracovala jsem s naší hlavní léčitelkou na klinice na způsobech, jak se rychleji hojit a nebýt tak často nemocná. Vlkodlaci zjevně nemají problémy s nemocemi nebo chorobami jako lidé a ze zlomených kostí se vyléčí za dny a z odřenin v řádu hodin. Moje lidské tělo potřebuje víc času, ale bylinky a čaje naší léčitelky urychlují hojení a zbavují většiny bolestivosti a bolesti.

„Kdy odjíždíte?“ zeptá se Jason, zatímco kolem sebe dál krouží. Náš místní surfař s pískově blonďatými vlasy a tmavýma očima. Je to ten sladký klid k Benově vojenské strnulosti a Tommyho divoké potrhlosti.

„Vyrážíme dnes večer, takže se ujistěte, že na ni dohlédnete.“ Ukázal na mě a já málem vyprskla vodu, kterou jsem pila.

„O čem to mluvíš, ‚dohlédnout na mě‘? Na co potřebuju chůvu? Budete pryč jen na víkend.“ Snažím se zůstat v klidu, ale moc mi to nejde. Nesnáším, když jsou takoví.

„Víš, že podél jižních hranic došlo k útokům samotářů. Nebyli moc blízko u nás, ale teď, když jsem v přechodném období na titul Alfy, jsme zranitelní a ty budeš terčem z několika důvodů. Ostatní noví Alfové zaznamenali podobnou situaci. Je to jen preventivní opatření, slibuju.“

„Jaké důvody to přesně jsou?“ Nemůžu tu myšlenku nechat plavat. V poslední době je ve své ochranitelskosti vůči mně posedlejší a já nevím proč. Něco se děje a chci vědět co.

„Víš proč, Ken, no tak,“ žadoní, protože ví, kam tenhle rozhovor povede. Nemůže se na mě ale soustředit moc dlouho, Jason stále pracuje na svých chvatech a všichni mě používají jako rozptýlení pro Jera.

„Ne-e. Budu potřebovat, abys mi ty sračky vyhláskoval.“

Odfrkne si a rozhlédne se po zbytku kluků, jako by ho měli zachránit. Vědí, že do téhle válečné stezky nemají vstupovat, ale taky neutíkají do kopců.

„Fajn. Nemůže se to stát znovu, nezvládnu to, my to nezvládneme.“ Gesty obsáhne kluky.

„Co se, Je-re-mi-áši,“ vyslovila jsem jeho jméno po slabikách, „nemůže stát znovu?“

„Nemůžou tě znovu unést!“ procedí skrz zaťaté zuby.

„Minule se nic nestalo.“ Můj hlas sílí. „Měli mě všehovšudy dva dny, musíš se přes to přenést.“

„Kecy! Byla jsi terčem kvůli mně. To se nesmí opakovat.“

Měním taktiku. „Kdo mě teda musel zachraňovat, hm?“ Bojuju o klid, který necítím. Dokážu ocenit jeho pocity, ale nemusím snášet jeho hloupé reakce na ně.

Nadechne se a zastaví boj s Jasonem. „Dostala ses pryč sama, jasný? Vím to, všichni to víme, ale o to nejde. Jsi člověk, který zůstal bez ochrany.“ Zavrčel na mě.

„Cože, kurva?! Byla jsem a jsem bojovník téhle smečky. Kdokoliv na mé pozici, v mé lokaci, mohl být unesen. Nebo už nejsem dost dobrá na to, abych ten titul měla?“

„Víš, že jsi, já jen…“ Zavrčí. „Nemůžu tě ztratit. Lidé vědí, že jsi pro mě důležitá, a budou na tebe cílit kvůli tomu a kvůli faktu, že jsi člověk.“ Promne si obličej.

„Ben, Jason a Tommy jsou pro tebe důležití. Přidělíš chůvu i jim?“

„Co? Ne, samozřejmě že ne. To je jejich práce. Jsou prostě…“ Znovu koktá, ví, že tuhle hádku prohrává.

„Prostě co? Chlapi? Vlkodlaci?“ Pokrčím rameny. „Vím, že se o mě bojíš, ale nejsem tak blbá, abych se hnala do nebezpečí. Tak se mnou přestaň zacházet jako s křehkým kusem skla. A co tvá Luna? Zavřeš ji pod zámek, až ji najdeš? Ráda bych u té hádky byla.“

„Ale ty jsi křehká, Ken, ugh,“ skočí přede mě, chytne mě za ramena a přitáhne si mě na hruď, přičemž mi v objetí, které připomíná spíš znehybnění, přimkne paže k bokům. „Jsi křehčí než my. Jeden z nových Alfů stěhoval svou družku do své smečky a její auto bylo cestou napadeno. Je v pořádku, ale spousta lidí byla zraněna a ji drželi jako rukojmí. Bojovala, Ken, bojovala tvrdě, a stejně ji zajali.“

Nemůžu argumentovat tím, že jsou méně rozbitní než já, to je vědecký fakt. A Luna je srdcem své smečky, je to jediná věc, která dělá Alfu nejsilnějším, ale může ho také zničit. Jen se zdá, že stále zapomíná, že já nejsem jeho Luna.

„Budu v pohodě,“ zamumlám nezávazně.

„Jo? Jak jsou na tom žebra?“

„Co…?“

„Nezkoušej lhát, cítil jsem, jak křupla. Nemyslím si, že jsou zlomená, když jsi schopná na mě křičet, ale to je přesně ono. Jsi moje sestra a jsi velmi, velmi důležitá. A velmi nutně potřebuješ léčitele.“ Zmáčkne mě na boku a já sebou trhnu. „Jdeme.“

„Ne! Budu v pohodě za pár dní. Léčitelka Gwen mi dala něco na urychlení hojení. Budu jako nová, abych ti nakopala prdel, až se vrátíš.“

„Jdeme hned, nebo se spojím s mámou.“

Zalapám po dechu. „Pásovka, Jer.“

„No tak, Ken, nech se zkontrolovat a pak nám všem může koupit něco k jídlu, aby zaručil, že se budeš cítit líp,“ vloží se do toho Tommy. Už má věci sbalené a připravené k odchodu. Bojovali jsme déle, než jsem si myslela, když se podívám na čas.

„Tady, Kennedy.“ Ben mi podává tašku. No, tak asi jedeme. Neochotně je následuji k Jeremiahovu autu. Vím, že když budu moc dlouho zdržovat, někdo mě prostě zvedne a hodí dovnitř jako hračku.

Byly to dvě malé praskliny a kluci museli přísahat mlčenlivost. Teta Beth měla tendenci být velmi přehnaně ochranitelská, když jsem se jakkoli zranila. Horší než Jeremiah, a to jsem měla modřiny a oděrky pořád. Byl zázrak, že mě vůbec nechala trénovat se smečkou, ale myslím, že věděla, že bych si našla cestu, a kluci, a pravděpodobně i strýc James, by tu anarchii plně podpořili. Taky jsem celý život chodila na kurzy s mámou, takže jsem nebyla náchylná k nehodám nebo slabá, jen lidská. Jen jsem měla tendenci hrát tvrdě, vždycky, jako bych byla sama zčásti vlk.

Když jsme se vrátili do domu smečky, teta Beth už pro nás měla vyrovnané pizzy. I když nás Tommy donutil zastavit na burgery cestou od léčitele, všichni kluci se vrhli na jídlo.

Teta Beth ke mně přišla, zatímco strýc James a Delta Drake nosili tašky ven.

„Budeme zpátky za pár dní, zlatíčko.“ Teta Beth mě obejme, v očích ten ustaraný pohled.

„Vážně, budu v pohodě. Kromě toho mám chlapeckou kapelu, aby mi dělala společnost.“ Ukážu palcem přes rameno na Tommyho, Bena a Jasona sedící u ostrůvku a pracující na pizze. „Radši běžte, ať se tam můžu dostat, víš, že by mi žádnou nenechali.“ Ještě jednou jsem ji objala.

Přešla jsem k ostrůvku a musela plácnout Tommyho přes ruku, aby nechal poslední kousek sýrové pizzy. Jen se zahihňal jako malé děcko. Velké silné paže mě zezadu objaly a pevně stiskly.

„Mám tě rád, Ken. Nechal jsem ti v pokoji tričko. Pro jistotu.“ zašeptá mi do ucha.

„Díky. Taky tě mám ráda.“ Zakloním se do něj a rukou stisknu jeho mohutnou paži. Pak byl pryč.

pryč.