„Ne,“ odpovím jí. „Jsou moje.“

„Může to dopadnout dvěma způsoby,“ řekne a položí na můj stůl bílé desky. „Můžete mi to říct. Já nebudu tak naštvaná jako on, zlatíčko. Jsem matka šesti dětí. Knight je můj nejstarší. Můžeme nastavit systém, který nám umožní přístup k mým vnoučatům, a pohneme se dál. Nebo,“ povzdechne si. „Vám je seberu a věřte mi, když říkám, že jsem ve své práci velmi dobrá. Chráním děti od svých sedmadvaceti let.

„A to nechci udělat, Phoebe. Ne vám a ne jim, ale pokud koluje v jejich žilách krev mého syna, budete nás potřebovat. Jste velmi bohatá a velmi mocná dívka, ale tady jste nová. O všechno, co máte, můžete přijít. Až vám zbydeme jen my. Kvůli vašemu profilu a profilu Knightlyho se to všechno zvrhne a bude to hodně rychlé a hodně ošklivé.“

Setřu si slzy, protože v momentě, kdy se tahle drobná hnědá Latinoameričanka představila jako jeho matka, jsem věděla, že jsem v prdeli. Hnědé holky se s ničím neserou. Vyškrábaly jsme se z útlaku a stigmatu naší rasy, abychom se dostaly tam, kde jsme, v místě vytvořeném pro bílého muže. Její hrozby nejsou plané. To vím moc dobře.

„Ptám se vás naposledy. Jsou to děti mého syna?“ drží můj pohled. Je absolutně neoblomná.

Tohle by mohlo dopadnout strašně. Média se na mě sesypou jako zabijácké včely. Moje děti by to nepřežily. Jsou tak chráněné a křehké. Dbala jsem na to, abych jim dala všechno, co mi bylo celý život odpíráno. Tak tvrdě jsem pro ně pracovala a to poslední, co potřebují, je, aby jim moje tvrdohlavost posrala život ještě víc než celé tohle martyrium.

„Ano,“ vyrazím ze sebe a tím jediným slovem zradím každý slib, který jsem si dala, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Zhluboka, úlevně si vydechne. „Prosím, nedělejte to,“ zavrtím hlavou. „Tohle byla moje volba, a pokud si to chce vybít na mně, fajn. Ale ne na nich.“

Obejít stůl a setře mi obličej.

„Nikdy by ti neublížil,“ obtočí mi paže kolem ramen.

Nepamatuji si, kdy mě naposledy někdo takhle držel, a já na projevy náklonnosti nejsem stavěná. Začnu brečet, protože jí nevěřím. To, že jsem se zbavila své posedlosti jeho hudbou, neznamená, že jsem neviděla, co provádí.

Zrušené zásnuby, které zničily kariéru jeho ex. Ty ženy, drogy, skandály. Vždycky jsem věděla, že jsem udělala správnou věc, když jsem mu to zatajila. Byly v bezpečí. Byli jsme před ním v bezpečí.

„Tak mu řekněte, ať předstírá, že se to nikdy nestalo,“ odtáhnu se od ní. Zraněně k mně vzhlédne. „Nechci ho v blízkosti svých dětí. Nepotřebují ve svém životě někoho, jako je on.“

„Ty o mém synovi nic nevíš,“ řekne upjatě.

„Nevím, pod jakým kamenem jste žila vy, paní Blakeová, ale mám docela dobrou představu o všech těch sračkách, co dělal od doby, co jsem ho viděla naposledy. Vím o té rodině, kterou zničil, když opustil Hailey Rodenovou. Moje děti nic z toho nepotřebují.

„Nepotřebují děvkaře a opilce, co šňupe koks, aby jim šel příkladem. Dřela jsem kurva moc tvrdě, abych jim dala život, který zná jen jedno procento naší populace, a raději zemřu, než abych mu dovolila zničit jejich šance.“

„Hailey nebyla ta, za koho ji můj syn měl.“

„Nepotřebuju vysvětlení. Žádné nechci. Cokoli udělala ona, to, co nakonec udělal on, bylo mnohem horší.“

„Knightly je—„

„Prosím,“ zastavím ji. Zvednu desky, které položila na můj stůl, a zkusím jí je vrátit. „Vezměte si to a nechte nás na pokoji.“

„To se nestane,“ zavrtí hlavou. „Obě to víme. Nepřestanu bojovat za svou rodinu jen proto, že sis přečetla pár článků napsaných lidmi, kteří vůbec nevědí, o čem kurva mluví. Ty bys to měla vědět lépe než většina. On není jediný, kdo má tajemství.“

„Co to má kurva znamenat?“ odfrknu si. Obejde stůl a vezme si z pohovky kabelku.

„Dám ti čas do konce týdne, abys přišla k rozumu. Sjednám nám další schůzku na pondělí ráno. Budeš mít tyto dokumenty vyplněné a vyřešíme to v klidu. Dobře?“ zhluboka se nadechne, přejede si mě očima a pak vydechne. „Opravdu doufám, že si to rozmyslíš, Phoebe. Věř mi, když ti říkám, že za pár měsíců ho budeš ještě potřebovat.“

S těmi slovy odejde. Zhroutím se do židle a konečně se složím. Takhle mě najde Cevin. Zavře dveře a přiběhne ke mně.

„Hej, hej. Co se děje?“ ptá se.

„Posrala jsem to,“ snažím se uklidnit, ale nejde to. „Měla jsem to radši risknout v Itálii.“

Když jsem se sem stěhovala, nemyslela jsem na něj. Pevně jsem věřila, že ho už nikdy neuvidím. Byli jsme v bezpečí a teď už nejsme. Co mám teď kurva dělat? Jak to napravím, aniž bych do toho zatáhla svá miminka? Jakmile se o tomhle dozvědí média, všechno se sesype. Za takovýhle skandál bych mohla přijít o práci.

„Proč tu byl Knightly Blake?“ zeptá se tiše. „Nemůžu ti pomoct, dokud mi neřekneš, co se děje, Phoebs.“

„Knight je jejich otec,“ zašeptám. Jeho tvář zjemní.

„A sakra,“ zašeptá nazpět. „Do prdele. Ten chlápek je otec dvojčat. Jak se to vůbec—„ odmlčí se. „Jsi člověk, že jo?“

„Cože? Co je to za otázku? Co jiného bych asi byla?“

„Myslím tím, že nejsi šílená jako oni,“ upřesní. „Ta malá Mexičanka, co s ním přišla, je nejlepší právnička v hudebním průmyslu. Je kurevsky zlá. Mám tě rád a kurva si tě vážím za to, kam až jsi nás dostala, ale mami, na to, aby ses postavila těmhle lidem, nemáš žaludek. Co ti řekla?“

„Řekla mi, že je buď v klidu pustím do našeho života, nebo mi vykopne vstupní dveře.“

„Jo, to je jejich styl,“ povzdechne si.

„Dala mi tohle,“ otevřu desky a zjistím, že zařídila test otcovství společně s něčím, co vypadá jako smlouva. Vezme si ji a začne ji pročítat.

„No, tohle vypadá jako docela běžná dohoda o střídavé péči,“ zhodnotí. „A chtěl by ti platit alimenty za těch pět let, co jsi to zvládala sama.“

„Nechci jeho peníze,“ protočím panenky.

„Jsi si jistá?“

„Nekoupí si moje děti.“

„Já ti nevím, Phoebs. Šest milionů je zkurveně hodně peněz. Tři pro každého.“

„Cože?“ odtrhnu zrak od papíru s termínem dnešního testu otcovství a podívám se na něj.

„Tolik jim dává,“ zasměje se.

„Jsem naprosto a úplně v prdeli, že jo?“

„Vezmi si, že vy dva jste neudělali jen jedno super roztomilé dítě. Udělali jste rovnou dvě. Být v prdeli je vůbec ten hlavní důvod, proč jsi v téhle kaši,“ zasměje se. Čelist mi spadne snad až na stůl.

„Ceve,“ hodím po něm propisku. On ji zachytí v letu a zasměje se. Vždycky byl takový. Rychlé reflexy.

„Tohle přejdu, protože vím, jak moc to pro tebe musí být stresující. Měl jsem podobnou situaci se svým al— se svým bývalým šéfem. Jenže jeho exmanželka ty děti nechtěla. Chtěla jeho peníze. Myslím, že by sis s ním měla pořádně promluvit. V klidu. To poslední, co chceš, je nasrat al— zmrda, kterej je, víš jak. Rockstar.“

„Tady nejde o něj ani o mě. Jde o dvojčata. Co je pro ně nejlepší. Sám jsi přece viděl ty sračky, do kterých se plete. Co udělal Hailey Rodenové. Jak by něco takového mohlo být pro ně přijatelné? Znáš moje děti. Nikdy nepoznaly nic skutečně zlého.“

„Já vím. Ale on je teď tady a podle všeho se nikam nechystá. Navrhuju udělat to po dobrém, Phoebe. Pro tebe a pro dvojčata. Pomysli na to, jak těžké to pro ně bude.“