Dům byl naprosto tichý, když se Sienna plížila po rozvrzaných schodech, našlapovala lehce a neslyšně otevřela dveře do sklepa. Všechna světla byla zhasnutá a ona si byla celkem jistá, že celá domácnost tvrdě spí. Zatímco Alfa Kent měl ve zvyku zůstávat vzhůru nejméně do jedné ráno, teď bylo tři čtvrtě na tři, když Sienna vyklouzla zadními dveřmi ven.

Noční vzduch byl osvěžující. Do plic se jí nahrnula vůně podzimu. Na krátkou chvíli se zastavila, aby si to vychutnala, než spěchala dál, a přestože věděla, že touto dobou bude na hlídce jen pár vlků, držela se ve stínech. Skutečnost, že přesně věděla, kde v danou chvíli kvůli jejich ustáleným trasám budou, jí pomohla zajistit, aby ji nechytili.

Cesta do tělocvičny trvala jen pět minut běhu – místa, kam měla Sienna zakázaný přístup. Dveře byly pootevřené. Skrz ně prosvítal proužek světla, který jí dával najevo, že je v tuto chvíli bezpečné vstoupit. Kdyby Alfa Kent nebo kdokoli jiný z vůdců zjistil, že tu je, byla by krutě potrestána, takže musela důvěřovat tomu proužku světla a muži, který pro ni dveře otevřel.

Sienna vstoupila a zavřela za sebou. S úlevou si oddechla, že to zvládla až sem, aniž by ji někdo přistihl. Ve stovkách předchozích případů, kdy tohle udělala, se jí podařilo dostat se do tělocvičny a zpět, aniž by to rodina Alfy zjistila, ale to neznamenalo, že vždy neexistovala šance, že ji chytí.

Když Sienna vstoupila do tělocvičny, ze stínu vedle řady boxovacích pytlů se vynořila postava. Na tváři se jí objevil úsměv, když se zadívala na jediného člověka na světě, kterého považovala za přítele. I to bylo pravděpodobně dost přitažené za vlasy, jelikož Joel Campos by na ni na veřejnosti plivnul a nadával jí úplně stejně rychle jako kdokoli jiný. Ale teď tu byl, většinou proto, jak sám říkal, že má rád výzvy, a také proto, že jeho otec, Beta Manuel, by nenáviděl pomyšlení, že Joel cvičí se Siennou. Vzhledem k tomu, že Joel a Manny spolu moc nevycházeli, tohle byl jeden ze způsobů, jak to mohl Joel svému starému natřít.

Sienně nezáleželo na tom, jaké má k tomu důvody. Když jí nabídl, že jí pomůže hodinu každou noc trénovat, přijala to. Znamenalo to pro ni méně spánku, ale stálo to za to. Kdyby nebylo Joela, zůstala by v téhle pekelné díře navždycky.

„Jsi připravená?“ zeptal se Joel. Sienně nikdy neřekl víc než pár slov a ona se snažila nemluvit vůbec. Chtěla jen trénovat, zesílit a dostat se z Thundering Moon co nejrychleji pryč.

Sienna přikývla na znamení, že je připravená. Joel jí držel pytel, zatímco ona začala svou rutinu úderů, direktů a kopů. Nikdy neztrácela čas nasazováním rukavic. Většinou se jí klouby zahojily natolik rychle, že na nich, díky její vlkodlačí krvi, nebyly ani stopy, když za pár hodin začínala se svými povinnostmi. Ne že by měla povoleno se proměňovat, ale to byla úplně jiná věc.

Udeřila pravou rukou, tvrdě zasáhla boxovací pytel a navázala levým hákem, než vypustila sérii direktů a pak zasadila několik kopů oběma nohama. Joel ji povzbuzoval, říkal jí, když odvedla dobrou práci, a pak jí pomohl s technikou, když to bylo potřeba. Když na ni štěkal různé rady, měl tendenci zapomínat, s kým mluví, a choval se k Sienně jako k jakémukoli jinému vlkovi, kterého trénoval, což bylo skvělé. Bylo fajn připadat si alespoň na malou chvíli normálně a nebýt za vyvrhele.

Když s boxovacím pytlem skončila, přešli na sparing. Joel byl minimálně o stopu vyšší a měl vyboulené svaly. Když s touhle částí tréninku poprvé začínali, Sienna skončila pokaždé rovně na zádech. Teď už většinu času dokázala využívat svou rychlost a obratnost k vyhýbání se jeho úderům. Byl sice silnější, ale ona byla lehká na nohou a rychlá. Srdce jí bušilo v hrudi, když jí jeho noha letěla rovnou do obličeje a přiblížila se natolik, že mohla vidět vzorek podrážky. Uhnula a opsala nohou oblouk, čímž mu podsekla stojnou nohu. Joel s tupým žuchnutím dopadl na zem.

„Sakra, holčičko, jsi čím dál rychlejší,“ řekl, vyskočil a promnul si bok. Vždycky ji nazýval jinak než jejím jménem, jen pro případ, že by někdo šel kolem a zaslechl je.

Vyrazil na ni znovu, tentokrát s pravým direktem. Sienna uhnula do strany a ohnala se levačkou, čímž ho zasáhla přímo do břicha dřív, než stačil její ránu vykrýt. Došel mu dech a Joel se zapotácel dozadu.

Instinkt jí říkal, aby zaútočila znovu, ale Sienna se držela zpátky, protože si vzpomněla, že to je její trenér a nemá důvod mu ublížit. Byla na sebe pyšná, že se jí povedly dva úspěšné zásahy za sebou.

„Ušla jsi dlouhou cestu, holka,“ řekl a dopřál si chvilku na zotavenou. „Nejsem si jistý, co víc pro tebe ještě můžu udělat.“

Sienna na něj chvíli s vykulenýma očima zírala, jak si prohrábl rukou tmavé vlasy a zhluboka se nadechl. Představa, že by jí Joel odmítl dál pomáhat, ji znepokojila. „Prosím,“ řekla a hlas byl pouhým šepotem. „Potřebuju, abys mi dál pomáhal.“

„Teď už jsi ale silná. I když na to nevypadáš. Pořád máš ruce a nohy jako párátka, ale už se to zlepšuje. A tvoje rychlost. Sakra, ty jsi rychlá!“

„Ale… být vlk samotář je těžké, Joeli. Budu tam úplně sama.“ Pomyšlení na to, co na ni možná čeká venku v lese, jakmile smečku opustí, ji děsilo. Sienna věděla, že to musí být lepší než život, který žije teď, ale i tak to bude složité. Možná si dokáže najít jinou smečku, která by ji přijala, ale většina Alfů by s ní pravděpodobně zacházela stejně jako Alfa Kent, protože do jejich smečky nepatřila.

Nepatřila nikam.

Na okamžik se v ní objevila jiskřička naděje, když zauvažovala, jestli by bylo možné najít tátu. Byl poslán pryč jako vlk samotář v noci, kdy se narodila, a měl zakázáno se někdy vrátit. Od té doby o něm nikdo neslyšel. Při těch vzácných příležitostech, kdy se oddávala snění, na něj myslela a říkala si, jaké by to bylo znovu se s ním setkat.

Při jiných, ještě vzácnějších příležitostech se přistihla, jak sní o muži přímo před sebou, ale to nikdy netrvalo víc než pár vteřin, než ty myšlenky rychle vyhnala z hlavy. Joel byl dost laskavý na to, aby ji trénoval, ale romanticky o ni zájem neměl. Nikdo neměl. Nikdo nikdy mít nebude.

„Dobrá, dáme si nějaké činky a pak bys měla jít do sprchy a vrátit se domů dřív, než se Alfa probudí,“ řekl Joel a pořád si třel bok.

Sienna přikývla v naději, že fakt, že to téma opustil, znamená, že ji bude trénovat i dál. Jak Sienna začala cvičit na leg pressu, uvědomila si, že možná už ani nebude záležet na tom, jestli ji bude odmítat cvičit dál. Brzy odjede s Jennou na ten ples. Až se vrátí, už se rozhodla, že přesně tehdy uskuteční svůj útěk. Takže její čas s Joelem byl i tak omezený.

Jistil ji, když přešla k velkým činkám, a jeho mužná vůně jí zasáhla plíce. Dělala, co mohla, aby se mu vyhýbala a nenadechovala ho. Už teď toho od něj žádala tolik, chtít po něm, aby se pro ni vzdal svého života tady coby syna Bety, by bylo absurdní. Kromě toho se poflakoval s Jennou a jejími přáteli. Na veřejnosti byla Sienna pro něj stejná jako pes z ulice, přesně jako pro všechny ostatní.

Jednou bude spíše divokým vlkem v lese. Když dělala dřepy a zvedala závaží, které dohromady převyšovalo trojnásobek její vlastní váhy, musela se modlit k Měsíční bohyni, aby byla na všechny nástrahy, které s sebou takový život nese, připravená. Rozhodně to bude těžká existence, ale raději bude riskovat život s divokou zvěří v lese, než aby dál žila se zákeřnými hady, kteří okupovali místo, jemuž momentálně říkala domov. Zvířata alespoň jednala instinktivně a nemohla si pomoct. Alfa a jeho rodina byli prostě a jednoduše zlí.