Kapitola 41

Rhea

Nevím, kolik hodin uběhlo, ale cítím postavení měsíce, které mi napovídá, že do svítání zbývá ještě pár hodin. Občas zkusím zatáhnout za své řetězy v naději, že se uvolní a dovolí mi snazší pohyb, ale to se neděje.

Kov mi odírá zápěstí, drží je ztuhlá a těžká. Když se za ně snažím zatáhnout příliš silně, zadrhnou se o hák a sevřou mi zápěstí, div mi nezlámou ruce. Nemá smysl se dá