Kapitola 42

Aron

Čím déle na tu whisky zírám, tím větší cítím pokušení.

Po hrudi mi sjedou ruce a za mnou se ozve jistý hlas. „Chceš ještě? Nebo už jsi prozatím dopil?“ Valeriin hlas zní za mými zády.

Na sobě nemá nic než bílou krajku. Její rty mají vybledlý nádech, když je vtiskne na mou tvář. Zvednu sklenici a vliju si všechnu tekutinu do krku. Polknu a nechám tu těžkou, zřetelnou palčivos