Sophii se ani nemusela ohlížet, aby věděla, jaký povýšený úšklebek má Lucas jistě na tváři.

Věděla, že jí vždycky pohrdal. Jeho žádost o ruku před třemi lety byla motivována pouze touhou naplnit manželskou dohodu mezi jejich rodinami a pomstít se Emily.

Byla natolik naivní, že uvěřila jeho prázdným slibům, a nabídla mu svou opravdovou lásku, zatímco on ji vnímal jen jako pouhého pěšáka.

Pro něj bude vždycky jen pijavicí, která lpí na jeho bohatství a jménu, aby přežila.

Ale teď dosáhla svého limitu a už ho ve svém životě nechtěla.

Sophia odešla, aniž by se ohlédla. Když procházela bránou, zazněl za ní zvuk tříštícího se porcelánu, ale jí už to bylo jedno.

Lucas stál uprostřed roztříštěných zbytků a prsty si tiskl ke spánkům. Jeho tvář byla maskou kypícího hněvu.

Zmínku o rozvodu zavrhl jako jen další z jejích vykalkulovaných tahů, průhledný pokus upoutat jeho pozornost tím, že se stáhne.

Emily ho váhavě sledovala. "Možná bych tu neměla zůstávat, Lucasi. Sophia vypadala opravdu naštvaně."

"To nic není," odpověděl Lucas klidně.

Když viděla, jak ho zmínka o rozvodu zasáhla, jemně navrhla: "Mohl bys jít za ní. Ženy obvykle reagují dobře na trochu uklidnění."

"Na to nemám čas," řekl Lucas a otočil se ke schodišti.

Vzhledem k blížící se služební cestě měl myšlenky jinde. 'Ať dělá scény, jestli chce,' pomyslel si. 'Uklidní se a připlazí se zpátky. Vždycky to tak dělá.'

*****

Sophiiným domovem byl nádherný byt o rozloze 300 metrů čtverečních s otevřenou dispozicí a elegantní moderní výzdobou – to vše zaplatila ze svých vlastních výdělků.

Ve své pracovně si vytiskla rozvodové papíry a výpověď z práce. Pevnou rukou obojí podepsala a pak zavolala kurýra, aby to doručil přímo do Westwood Group.

Když se před třemi lety za Lucase provdala, nastoupila do jeho společnosti v naději, že si k němu vybuduje opravdový vztah. Začala úplně odspodu jako asistentka a postupně se vypracovala na pozici manažerky oddělení.

Nechtěla nic jiného než mu být nablízku – v jejich domově i v práci. Ale nakonec se její snahy setkaly jen s chladnou lhostejností.

Sophia sklopila zrak a jemně si objala břicho. "Teď už jsme to jen my, maličké," zašeptala.

Kurýr dorazil do sídla společnosti Westwood, když byl Lucas pryč. Jeho hlavní výkonný asistent, Kevin Chapman, zásilku převzal a podepsal.

V okamžiku, kdy Kevin uviděl obsah, sáhl po telefonu a ve spěchu vytočil Lucasovo číslo. "Pane Westwoode, vaše žena poslala rozvodové dokumenty."

"Všechno to spalte." Na druhé straně oceánu si Lucas povolil kravatu, když se ho zmocnila nečekaná vlna podráždění.

"Ale paní Westwoodová dokonce podala výpověď..." odpověděl Kevin váhavým tónem.

"Bez téhle rodiny nedokáže přežít." Modrý plamen z Lucasova zapalovače zvýraznil pochmurný výraz v jeho tváři. "Nechte ji být. Připlazí se zpátky, jakmile na ni dopadne realita."

Mezitím Sophia zůstávala o jeho slovech naprosto nevědomá.

Její ráno začalo telefonátem od její tchyně, Helen Westwoodové.

"Kde jsi? Okamžitě se vrať," poručila Helen svým typicky panovačným způsobem, aniž by ponechala prostor pro diskusi.

Sophia uposlechla a odjela zpět do sídla.

Sotva vešla dovnitř, když se jí směrem k hlavě vymrštila sametová krabička, které se jen o vlásek vyhnula tím, že uskočila stranou.

Vzduch proťal Helenin pronikavý hlas. "Jak se opovažuješ se tomu vyhýbat? Ty máš tedy drzost."

Sophiin pohled padl na sametovou krabičku u jejích nohou a najednou pochopila, proč jí připadá povědomá.

Vzpomněla si, že si přesně takovou krabičku koupila, aby do ní schovala výsledky svého těhotenského testu.

O Lucasových narozeninách mu ji zamýšlela věnovat jako dárek, ale on do ní náhodou strčil, než mu ji stihla dát, což vedlo k její hospitalizaci.

Srdce jí poskočilo, když se otočila tváří k Heleninu popelavému výrazu. 'Mohla by vědět o těhotenství? Ale něco na její reakci se zdá zvláštní,' podivila se.

Už tři roky se Helen netajila svým nesouhlasem se Sophií, osobou vychovanou na maloměstě. Přesto pokaždé, když Sophia s Lucasem navštívila rezidenci Westwoodových, Helen neustále do Sophie rýpala ohledně brzkého založení rodiny.

Kdyby Helen věděla, že je Sophia těhotná, měla by být naprosto nadšená, místo aby reagovala takhle.

Helen svírala lékařskou zprávu a z očí jí sálala zuřivost, když shlížela na Sophii. "Tři roky jsem sledovala tvé manželství s Lucasem a divila se, proč jsi nikdy nepočala. Teď už rozumím – vzal si neplodnou ženu.

"Kdybys to nenechala v hotelu a Lucasův přítel nebyl tak laskav a nedoručil to, pořád bych o tvém stavu neměla tušení."

Se srdcem bušícím šokem ignorovala Sophia Helenin vražedný pohled a vytrhla jí dokument z ruky.

Klinická zpráva ležela chladná a bledá v ranním světle. Bylo tam jasně vytištěné její jméno vedle zdrcující diagnózy: "trvalá neplodnost".

'Trvalá neplodnost? Ale to je nemožné. Jsem těhotná. Někdo musel mé výsledky testů vyměnit. Ale kdo by něco takového udělal?' pomyslela si Sophia.

Slova z ní vyhrkla dřív, než je stihla zastavit. "Tohle není moje..."

Emily, která až doteď mlčela, ji najednou přerušila: "Sophie, rodová linie Westwoodových se předává přes jediného dědice už deset generací. Snažíš se zajistit, aby Lucas zemřel bez dědice? Abys tu rodovou linii nadobro vyhasila?"

"Jak naprosto bezcitné!" zvolala Helen a namířila na Sophii obviňující prst, zatímco její hněv dosahoval vrcholu.

"Od té doby, co ses přivdala do této rodiny, jsme tě přijali s otevřenou náručí. A ty jsi to před námi celou dobu skrývala? Jen to pomyšlení, že bys nechala naši rodovou linii vymřít – to je opravdu opovrženíhodné!" dodala.

Sophia se ani nesnažila se hájit. Pokud chtěli věřit, že je neplodná, budiž – alespoň to zjednoduší rozvodové řízení.

"Ty výsledky jsem dostala teprve před dvěma dny. Ještě jsem nenašla vhodnou chvíli, abych se o tu zprávu podělila," odpověděla Sophia klidným hlasem.

"Tady nešlo o hledání vhodné chvíle. Udělala jsi to úmyslně," odsekla Helen s tváří zkřivenou vztekem. "A tohle jsi měla v plánu dát Lucasovi jako dárek? Jakou zvrácenou mysl by napadlo něco takového?"

Sophia si zachovala mlčení.

Helen se zhluboka nadechla a nutila se potlačit svůj vztek. "Pokud nemůžeš počít přirozeně, nebudu ti to vyčítat. Mluvila jsem s Emily a ona souhlasila s darováním svých vajíček, abyste mohli s Lucasem podstoupit umělé oplodnění."

Sophia nevěřícně zírala na tento nečekaný obrat. "Mohla byste to zopakovat?"

Věřila, že se přeslechla, protože ten návrh byl naprosto absurdní a hluboce urážlivý.

"Pokud nemůžeš počít, je to tvůj problém. Emily je mimořádně velkorysá, když nabízí svá vajíčka. To nejmenší, co bys mohla udělat, je projevit trochu vděku místo tohoto nevděku," ušklíbla se Helen.

Sophiiných rtů se dotkl hořký úsměv. "Možná byste chtěla tu velkorysou nabídku přijmout sama?"

"Jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit!" Heleniným očím bleskla zuřivost.

"Sophie, takhle bys s paní Westwoodovou mluvit neměla. Navrhovala to pro tvé dobro," řekla Emily medovým tónem a natáhla se po sklenici. Jak se pohnula, dala si záležet na tom, aby vystavila na odiv modlitební korálky obepínající její křehké zápěstí.

Sophia popadla dech – ten náramek by poznala kdekoli. Byl to přesně ten samý, kvůli kterému tolik obětovala, když se modlila za Lucasovo uzdravení.

Cítila to jako osobní urážku, když viděla, že ten náramek, který symbolizoval její lásku k Lucasovi, je nyní zapnutý kolem Emilyina zápěstí.

"Pro mé dobro?" zopakovala Sophia, a ta slova chutnala hořce, když zachytila prohnaný záblesk uspokojení v Emilyiných očích. Vyslalo to skrz ni ostrou bolest.

Tuhle hru znala až moc dobře. Emily měla dar překrucovat slabosti lidí ve svůj prospěch, což byla lekce, kterou se Sophia tvrdě naučila před třemi lety.

"Jsem neplodná. K čemu by mi asi tak mohla být tvoje vajíčka?" zeptala se Sophia chladným hlasem. "Opravdu si myslíš, že potřebuji neustálou připomínku toho, co nemůžu mít?"

Emilyin úsměv zmizel. Kvůli Helen se kousla do rtu a do očí jí okamžitě vyhrkly slzy předstíraného ublížení. "Paní Westwoodová," řekla, hlas se jí mírně třásl, "snažila jsem se Sophii jenom pomoct."

Helen Emily okamžitě utěšila a poplácala ji po ruce. Potom vrhla na Sophii káravý pohled. "Jak můžeš být tak sobecká, Sophie? Opravdu jsi odhodlaná nechat rodovou linii Westwoodových vymřít?"

Sophia k Emily odmítavě máchla rukou. "No, když je tak plodná, ať se postará o dělání dětí ona."

Z pomyšlení, že by se Emily stala matkou takhle snadno, se Sophii zvedal žaludek.