Do incidentu zbývaly čtyři noci.

Měla jsem na sobě červené šaty a stála jsem v postranní uličce, neustále se třesouc.

„Chovej se přirozeně.“ V mém sluchátku se ozval Michaelův hlas.

Šla jsem z jednoho konce uličky na druhý hned několikrát. Nebyl tam ale nikdo podezřelý.

„Miku, nemohlo by to být tím, že o ni ten vrah nemá zájem?“

„Haha! Ani vrah o ni nemá zájem.“

Ze sluchátka byl slyšet posměšný smích Michaelových kamarádů.

S uslzenýma očima jsem si dřepla na zem. Měla jsem náhlé nutkání se rozbrečet nahlas.

Té noci se mi vraha vylákat nepodařilo.

Myslela jsem, že mě nechají jít, ale to nebyl ten případ.

Tři noci před incidentem mě stále nutili chodit tam a zpět v Serenity Lane. Ale toho člověka, kterého hledali, jsem stále nedokázala vylákat.

Dvě noci před incidentem mě přišla vyhledat Yasmin.

„Stephie, omlouvám se. Minule jsem si to špatně pamatovala. Nemyslím si, že to byla Serenity Lane.

Místo toho si myslím, že mě sledovali v Sunset Alley. Michael chce, abys tam dnes po práci šla. My tam předem nachystáme léčku, takže na nás zavolej, kdyby se něco stalo.“

Uvěřila jsem jí a po práci jsem šla do Sunset Alley.

Tentokrát mě někdo opravdu začal sledovat.

„Haló? Je tu někdo? Myslím, že je někdo za mnou.“

Byla jsem nervózní a vyděšená, když jsem do sluchátka někoho volala.

„Je tu někdo…“

Ze sluchátka se ozývaly zvuky dovádění, ale nikdo mě neposlouchal.

Cítila jsem, že něco není v pořádku, a tak jsem pořád volala na Michaelův telefon.

Když to konečně zvedl, podrážděně na mě zařval: „Stephanie, už máš hotovo? Proč prostě nepůjdeš umřít?

Včera jsi šla za Yas, abys jí řekla, že s tebou mám manželskou smlouvu, a žádala jsi ji, aby mě opustila, co? Tak mě poslouchej. Jestli se Yas něco stane, zaplatíš za to životem!“

Strachy jsem se zastavila, chtěla jsem to vysvětlit.

Najednou mi však nějaké ruce zakryly ústa a nos.

Telefon mi vypadl z ruky. Bránila jsem se, seč mi síly stačily, ale bylo to marné. Brzy jsem upadla do bezvědomí.

Když jsem se v den incidentu malátně probudila, ocitla jsem se v obrovské dřevěné bedně. Byla to ta, co se používá na uskladnění křehkých věcí.

Byla tam nepatrná škvíra, kterou jsem mohla vidět ven.

Když jsem se s námahou snažila vstát, uviděla jsem zvenčí vejít velkou postavu muže v kapuci.

Viděla jsem jeho tvář.

Jeho pleť byla velmi světlá a vlasy měl rozcuchané. I když mu vlasy zakrývaly polovinu obličeje, byla jsem tím, co jsem viděla, ohromená.

Jistě, nikdo by vraha nepopsal jako přitažlivého.

Oči toho muže však byly světle modré. Rysy jeho obličeje byly ostře řezané. Měl také čistě tmavé vlasy a bledou pleť. Bylo zřejmé, že je to míšenec.

Z vraha vyzařovala aura smrti.

Bála jsem se a neodvažovala jsem se vydat ani hlásku.

Vypadalo to, že něco hledá. Podíval se všude možně, sebral sekyru a pak ji odtáhl ven.

V děsu jsem si zakryla ústa a opatrně vylezla z dřevěné bedny. Chtěla jsem utéct.

Avšak dřív, než jsem stačila utéct daleko, mě úder zezadu omráčil a já padla k zemi.

Než jsem ztratila vědomí, zahlédla jsem tu sekyru, kterou muž odtáhl, a jeho ruku.

„Jsi to nejdokonalejší umělecké dílo, jaké jsem kdy viděl.“

Jeho hlas byl drsný. Znělo to, jako by měl poškozené hlasivky.

„Jsi jiná než ostatní. Chci si tě nechat navždy… Nedovolím, aby tě někdo našel, a budeš navždy má, vždycky mi budeš dělat společnost.“

Ten muž byl naprostý psychopat.

Pomalu jsem ztrácela vědomí, dokud z mého těla nevytekla poslední kapka krve a mé srdce se nezastavilo.

Ukázalo se, že ten okamžik před smrtí je tak klidný.

Moje duše následovala Michaela zpět do jeho domova. Do sídla Fordových se vracel jen zřídka, protože většinu času žil sám.

Byly chvíle, kdy jsem uvažovala, že jeho dům navštívím. Předpokládala jsem, že po svatbě to bude náš dům.

Toužila jsem po tomhle místě.

„Michaele, našel jsi Stephie?“ Jakmile jsme vešli do domu, Yasmin se vrhla vpřed, aby Michaela objala.

Byla v noční košili. Očividně tu už nějakou dobu bydlela.

Michael držel Yasmin v náručí a něžně ji utěšoval: „Nevím, co to zase zkouší za triky.“

Posměšně jsem se ušklíbla a prohlédla si výzdobu v domě.

Ukázalo se, že tento dům patří jim oběma.

Celou tu dobu žili spolu.