Elisa okamžitě vzhlédla, ale nevěděla, co říct.

Pak k ní Gareth mrzutě přistoupil a pomohl jí otevřít dveře.

Julia viděla, jak Elisa omráčeně stojí na místě, a jemně do ní strčila. "Bláhové dítě, proč jsi tak mimo? Běž a nastup si do auta!"

Elisa si tiše povzdechla a usmála se. "Babičko, už je pozdě. Měla by ses vrátit do domu. My už pojedeme domů."

Jakmile by se Julia vrátila do domu, mohla by Elisa odejít a mávnout na taxík.

Zdá se, že si musím co nejdříve koupit auto.

Gareth mezitím zůstal nedůtklivý a nemluvil.

Jeden se neubránil úvaze, jestli Julia nedokázala přečíst Elisin záměr. Zasmála se a řekla: "Půjdu dovnitř, jakmile odjedete. Rychle, nastupte do auta."

Elisa stále trochu váhala, ale Gareth ztratil veškerou trpělivost a hrubě řekl: "Nastup do auta!"

Elise tedy nezbylo nic jiného než nastoupit do auta. Gareth zavřel dveře a otočil se k Julii: "Měla by ses vrátit do domu."

Julia se zamračila a netrpělivě řekla: "Dost těch nesmyslů. Nastup do auta!"

Gareth oněměl.

Proč se ke mně babička chová jinak?

Nejsem snad její vnuk?

Gareth nic neřekl. Nastoupil do auta a odjel.

Uvnitř auta bylo takové ticho, že mohli slyšet zvuky vlastního dechu.

Elisa s ním nechtěla mluvit. Jakmile auto zahnulo a zmizelo Julii z dohledu, Elisa řekla: "Zastav."

Její hlas zněl jako rozkaz, což Garetha přimělo k odfrknutí: "Kam tak spěcháš? Běžíš se setkat s jiným mužem?"

Elisa se ušklíbla. "Proč nezastavíš to auto? Neříkej mi, že se zdráháš rozvést a chceš si mě odvézt domů."

Skříp!

Auto prudce zastavilo.

Elisa se ušklíbla, když viděla, jak je Gareth rudý vzteky, a dřív než měl šanci se hádat, řekla: "Pokud se chceš rozvést, udělej to rychleji. Jinak mi nevyčítej, že změním názor. Budu tě dál otravovat a postarám se, aby sis ji nemohl vzít a nemohl se se mnou rozvést!"

Po těchto slovech Elisa sáhla po klice, aby vystoupila.

Cvak!

Gareth náhle zamkl dveře.

Elisa se zamračila a otočila se ke Garethovi. "Co má tohle znamenat?"

Gareth si chladně odfrkl. "Eliso, co tě vede k přesvědčení, že babička bude vždycky na tvé straně?"

"Jak jsem si myslela. Podezříváš mě, že jsem na tebe žalovala." Elisa se dál uculovala a řekla: "Nezáleží na tom, jestli jsem na tebe žalovala. Není pro tebe rozvod důležitější? Pane Wickame, můžete mi potvrdit, kdy chcete náš rozvod zaregistrovat?"

Gareth na ni ostře pohlédl. "Máš v plánu někoho poslat, aby babičku informoval, až se rozvedeme?"

"Co si to sakra myslíš?" Elisa ztratila řeč a začala být netrpělivá. "Pokud se budeš pořád bát, nikdy se nedokážeme rozvést. Takže, pane Wickame, máte zítra čas?"

Gareth chladně odvětil: "Už jsem ti to řekl. Můj asistent tě bude kontaktovat, až budu mít čas! Vypadni z mého auta!"

Elisa se zlostně ušklíbla. "Myslíš, že tu chci být? Garethe, jednoho dne za svou aroganci zaplatíš!"

Po těch slovech už mu nevěnovala ani pohled a vystoupila z auta. Když viděla, jak je Gareth netrpělivý odjet, odfrkla si a schválně nezavřela dveře. Pak ležérně odešla a řekla: "Loučím se jako první, pane Wickame."

Gareth zatnul zuby. "Eliso!"

Elisa se uculila, neobtěžovala se ohlédnout, zahnula a odešla po chodníku pro pěší.

O dvě hodiny později dorazil Gareth do své společnosti.

Najednou mu zazvonil telefon. Okamžitě ho zvedl.

"Šéfe, odjela z kopce a já ji sledoval až domů. Cestou se nic nestalo a s nikým se nesetkala."

Garethův výraz okamžitě potemněl. V očích mu bleskla nenávist k Elise.

Jeho hněv vzrostl, když si vzpomněl, jak se chovala, jako by s ním už nechtěla mít nic společného.

"Už ji nemusíš sledovat."

Osoba na druhém konci byla ohromená. "Ano, pane."

Pak Gareth rozzuřeně zavěsil. Už o Elise nechtěl slyšet. Jen by ho to ještě víc otrávilo.