Genevieve zírala z okna, zatímco projížděli ulicemi New Yorku. Jasná světla ozařovala oblohu a ona si povzdechla, toužíc po hvězdných nocích, se kterými vyrůstala. New York nikdy neměla ráda. Když ji sem otec jako teenagerku přestěhoval, sliboval jí, že to bude velkolepé dobrodružství. Místo toho to tu na ni působilo naprosto dusivě. Vypadla z města hned, jakmile odpromovala. Boston byl mnohem víc její tempo. Stále mnohem větší město, než ve kterém vyrůstala, ale se stopami historie na každém rohu a s lidmi, kteří po vás neplivali jen proto, že jste nepřešli ulici dostatečně rychle.

Kradmo pohlédla na muže řídícího auto. Zdálo se, že Matteo na její existenci úplně zapomněl. Klouby mu na volantu bělaly, zatímco zíral kamsi do dálky.

„Krvácí ti klouby,“ poznamenala Gen. Jeho napjatý stisk na volantu polevil. Vrhl na ně nezaujatý pohled a pak vrátil oči zpět na cestu.

„Za chvíli to přestane.“

Ještě chvíli ho pozorovala. Co je to za muže, že tak málo dbá na své krvavé klouby? Muž, který je má krvavé často, odhadovala. Gen potlačila zachvění a založila si ruce na prsou. Podívala se zpátky z okna a všimla si, že vjíždějí do krásné rezidenční čtvrti nedaleko Central Parku.

Matteo zastavil u obrubníku a beze slova vystoupil. Gen ho následovala a obdivovala řadový dům z bílého kamene, ke kterému mířil. Sledovala, jak použil několik klíčů k odemčení tří zámků, než vyťukal kód a k otevření dveří použil i čtečku otisků prstů.

„Ježíšikriste, kdo sakra jsi?“ zeptala se Gen.

Matteo se přes rameno ohlédl s nebezpečným úšklebkem, než dveře doširoka otevřel a vešel dovnitř. Byl to starší měšťanský dům s původními podlahami a stěnami vymalovanými sytými odstíny zelené, modré a bílé. Pokoje, které mohla vidět ze vchodu, zdobily historicky přesné starožitnosti. Zatímco zírala s otevřenou pusou, Matteo ze sebe shodil kabát.

„Mohu?“ Jeho hlas byl tichý a jeho dech ji ovíval na krku, zatímco jeho ruce zlehka přejížděly po rukávech jejího kabátu.

Gen dokázala jen přikývnout. Uzel, který se jí pomalu tvořil v žaludku, se zvětšil a ztěžkl. Jeho prsty zavadily o její klíční kost, když uchopil límec a stáhl jí kabát z ramen. Sledovala ho, jak vzal její kabát i kabelku a uložil je do skříně u dveří. Opřel se zády o dveře skříně. Oči se mu zaleskly, když zabloudily po jejím těle.

„Máš pochybnosti?“

„Ne,“ odpověděla Gen až příliš rychle. Zvedl obočí. Založila si ruce na prsou a nadechla se, aby si dodala odvahy. „Jen jsem... tohle ještě nikdy neudělala.“

Odtlačil se od dveří a pomalým krokem se vydal k ní. Bojovala sama se sebou, aby zůstala stát na místě a necouvla. Zabořil si ruce do kapes. „Já taky ne. Pojď.“

Sledovala, jak se rozešel do schodů, a najednou na ni dolehla realita jejich situace. Chystala se prožít sex na jednu noc s naprostým cizincem. Nikdy neudělala nic tak bezostyšného. Opravdu do toho půjde? Když už před ní nestál, kolečka v její mysli se znovu roztočila. Potřebovala odejít. Potřebovala na čerstvý vzduch. Potřebovala...

Na vrcholu schodiště se objevily nohy v ponožkách. Matteo sešel schody s rukama v kapsách. Sundal si černé sako od obleku, vestu, kravatu i manžetové knoflíčky. Bílou košili měl vytaženou z kalhot, takže mu visela pod pás. Zastavil se před ní a zhluboka si povzdechl.

„Panikaříš pro nic za nic,“ řekl tiše bez jakéhokoli náznaku frustrace.

Gen se odvážila pohlédnout mu do očí a okamžitě si uvědomila svou chybu. Jeho oči byly plné vyčerpání, takového, které pochází z hlubokého žalu. „Nejsem si úplně jistá, co mám dělat,“ přiznala.

Jeho oči pomalu přejížděly po rysech její tváře. Poprvé za tu noc byla svědkem toho, jak jeho rty ozdobil nepatrný úsměv. „Nedovolím, aby se ti něco stalo. Prostě pojď nahoru... jestli chceš. Jinak dveře se dají zevnitř celkem snadno odemknout. Pošle mi to upozornění a já budu vědět, že ses rozhodla,“ řekl Matteo. Odvrátil se od ní a vydal se po schodech zpátky nahoru.

Gen přecházela po přední hale. Její podpatky klapaly o dřevo, zatímco uvažovala, co udělat. Nakonec zasténala. Do prdele s tím. Vyrazila nahoru po schodech dřív, než by si to mohla rozmyslet. Následovala měkkou záři světla blízko konce chodby. Zastavila se ve dveřích místnosti, která zjevně sloužila jako jeho ložnice. U nejvzdálenější stěny stála velká postel s nebesy. Na ostatních stěnách visely obrazy s krajinami a okno směřovalo na ulici před domem, kde nechal zaparkované auto.

„Matteo“ vyšel z koupelny jen v oblekových kalhotách a při tom pohledu zprudka nasála vzduch. Opravdu měl vypracované břicho. Představovala si, kolik hodin musel strávit v posilovně, aby dosáhl takového vyrýsování. Její oči klouzaly po křivkách jeho paží k ostrým liniím jeho hrudníku, břišních svalů a nakonec k jemnému ochlupení, které mizelo pod pasem jeho kalhot, než vystoupaly zpět nahoru k tetování rodového erbu na levém prsním svalu, přímo nad srdcem.

„Už ses rozhodla?“ zeptal se a vsunul ruce do kapes.

Geniny oči okamžitě vyletěly zpět k jeho tváři. Naprázdno polkla nad tou intenzitou, kterou v nich spatřila. Chtěl, aby zůstala. Viděla mu v očích strach z toho, že ho právě teď opustí.

„Já... zůstanu,“ řekla.

„Dal jsem ti do koupelny nějaké věci na sebe. Klidně si dej sprchu, odlič se, prostě cokoliv budeš chtít,“ navrhl Matteo.

Přejela pohledem ke dveřím do koupelny a pak sledovala, jak jde k nočnímu stolku, kde vzal do ruky telefon a začal něco psát. Chtěl, aby se osprchovala? Aby se odlíčila? Neměli by snad muži a ženy při sexu na jednu noc ze sebe navzájem strhávat oblečení? Lámat nábytek svým opileckým sexem? Brzy se probudit a narychlo uprchnout nebo si spravit make-up, který si předtím rozmazali do polštáře?

Gen na něj dál zírala, ale on se jen posadil na postel a pokračoval v ťukání do telefonu. Rozhodla se jeho pozvání přijmout a spěchala do koupelny. Jakmile byla uvnitř, zavřela dveře a zamkla. Rozhlédla se po mramorové koupelně. Překvapeně zvedla obočí, ohromena dešťovou sprchou a velkým zrcadlem. Prsty přejela po mikině s kapucí a boxerkách, které jí tu nechal. Tváře jí zahořely. To si jako má obléknout jeho boxerky?

Položila mikinu na boxerky a otřepala se. Vlasy si stáhla do drdolu na temeni hlavy. Pomocí toaletního papíru a nějakého krému, který našla, ze sebe setřela většinu make-upu, než vlezla pod horkou vodu do sprchy. Voda jí pomohla zklidnit nervy a zároveň jí dodala pocit, že má věci pod kontrolou.

Když se osušila, zadívala se na oblečení, které jí nabídl. Rozhodla se, že si nechá podprsenku a oblékne si jen jeho mikinu. Přivoněla si k vnitřnímu límci mikiny a oči se jí slastí protočily dozadu. Určitě ji měl nedávno na sobě. Byla prosycená opojnou vůní tabáku a medu. Protože jí mikina sahala až pod její intimní partie, usoudila, že bude naprosto v pořádku vzít si zpět vlastní kalhotky, než se muset vyrovnávat s představou, že má na sobě něco, v čem byl doslova zavřený jeho pták.

Naposledy se na sebe podívala do zrcadla. Načechrala si vlasy a přikývla. Když vešla zpět do ložnice, Matteo seděl opřený o čelo postele, pas a nohy přikryté přikrývkou. Oči mu vyletěly vzhůru a sklouzly po jejím těle. Zrak nespouštěl z její postavy, ani když pokládal telefon na stolek vedle sebe.

„Jsi připravená jít spát?“ zeptal se, hlas hluboký a navozující sny.