Gen se při probouzení protáhla. Zamrkala očima a přimhouřila je, jak do místnosti pronikalo skrz okno jemné ranní světlo. Vystřelila do sedu. S bušícím srdcem si tiskla povlečení k hrudi. Rozhlédla se po tom cizím pokoji, když se jí vybavila celá předchozí noc. Opravdu se to všechno stalo? Vážně tu objímala cizího chlapa, zatímco on brečel? Opravdu se na ni nepokusil celou noc ani sáhnout?

Genevieve přelétla pohledem po místnosti, ale nebyl k nalezení. Přejela si rukama po nahém trupu, kde jí část kůže zakrývala jen podprsenka. Snažila se rozpomenout, kdy ze sebe sundala jeho mikinu. Gen chodila po pokoji a hledala svou kabelku a telefon. *Kurva*. Byly dole ve skříni na kabáty. V koupelně našla své šaty a tenkou napasovanou látku na sebe natáhla. Vlasy si stáhla do drdolu a zasténala nad svým odrazem. Bude muset absolvovat procházku hanby na svatbu vlastní sestry. Jada! Vždyť ani neví, kolik je hodin!

„Do prdele!“ zaklela Gen.

Gen se potichu vyplížila z pokoje. Opřela se o stěnu a zaposlouchala se. Měla pocit, že slyší cinkání pánví, a tak opatrně sešla schody. Podívala se chodbou a ucítila vůni smažené slaniny. Otevřela skříň, vzala si kabát a pak vylovila z kabelky telefon. Měla 17 zmeškaných hovorů a 28 upozornění na zprávy. Narychlo prolétla zprávy od své sestry, které se dožadovaly odpovědi na to, kde je a jestli je v pořádku.

V poslední zprávě stálo:

**Jada: A dost, Genevieve Belle Sinclairová! Jestli tu nebudeš do třiceti minut, volám poldy!**

„Sakra,“ zamumlala Gen pod vousy. Odeslala sestře rychlou SMS.

**Gen: Jsem v pohodě! Nevolej policii! Musím zaskočit do svýho hotelu a za hodinu jsem tam!**

Sledovala, jak se od sestry objevují bubliny psaní a zase mizí.

**Jada: Díky bohu! Myslela jsem, že tě zabil!! Doval sem HNED TEĎ! JE TO MOJE ZATRACENÁ SVATBA A MALLORY MĚ TADY PŘIVÁDÍ K ŠÍLENSTVÍ!!**

Gen se usmála a pak se podívala do chodby. Stočila zrak doprava na dveře. Mohla by se prostě vytratit. Nebylo to takhle po sexu na jednu noc běžné? A byl to vůbec sex na jednu noc? Vzpomněla si na to, co jí řekl včera v noci. Na to, že dostane upozornění, jakmile se dveře zevnitř otevřou. Povzdechla si a vžila se do jeho situace. Včerejší noc nebyla jen sex na jednu noc. Dlužila mu alespoň pořádné rozloučení.

Gen se vydala chodbou a uvědomila si, že si něco pobrukuje. Vešla do dveří kuchyně a zjistila, že k ní stojí zády. Na sobě měl mikinu, ve které včera usnula, ale neměl kalhoty. Černé boxerky těsně obepínaly jeho stehna a zadek a ona se snažila potlačit vzpomínku na ten pocit jeho stehen pod těmi jejími.

„Dobré ráno, krásko, jak ses vyspala?“ zeptal se Matteo a byl k ní stále otočený zády.

„Eh, asi fajn. Hele, hrozně nerada to dělám, ale já...“ začala Gen.

Matteo se otočil a Gen při pohledu na jeho opravdový úsměv prudce nasála vzduch. Měla předchozí noc pravdu. Z jeho úsměvu se jí podlomila kolena a rozbušilo se srdce na poplach. Byl to ten samý chlap? On měl dokonce i ďolíček?! Zasmál se jejímu výrazu, když na kuchyňský ostrůvek pokládal talíř se slaninou.

„Já...“

„Musíš odejít?“ dokončil to za ni. Udiveně ho pozorovala, jak začíná připravovat sendvič s bagelem, slaninou, vajíčkem a sýrem. Zabalený bagel do pergamenu vzal a přešel s ním k ní. „Udělal jsem ti něco s sebou.“

Gen zírala na bagel, který k ní natahoval. Cítila, jak ze zmatku nakrčila obočí. „Matteo...“ Jeho úsměv se roztáhl v široký škleb a její zmatek začal narůstat z toho upřímného štěstí, které mu zářilo z očí. „Včera v noci, jsem si byla jistá, že budeš...“

„Řekl jsem ti, že nebudu,“ zašeptal, oči plné pochopení.

„Správně, jasně, já vím, ale...“ Gen zavrtěla hlavou. Většinou jí slova nechyběla. Ale to se taky většinou nenacházela v situaci, kdy stála před polonahým mužem, s nímž strávila noc, a který ani nevěděl, jaké je její skutečné jméno.

Matteo se opřel zády o kuchyňský ostrůvek a položil si bagel vedle sebe. „Nemysli si, že jsem nechtěl. Myslel jsem si, že když tě budu mít vedle sebe, pomůže mi to spát, ale...“ Jeho zeleno-hnědé oči jí klouzaly po těle, přes její ňadra a zastavily se na nejužší části jejího pasu. Zrak mu vylétl nahoru a uviděla v nich vzplanout plamen touhy. „Moje tělo mě zradilo, když jsi ze sebe svlékla moji mikinu a začala se o mě otírat.“

Genina tvář vzplála rozpaky. „Ach, bože. Takže ty ses ani nevyspal?“ zeptala se celá nesvá.

Matteo se zasmál. „Koukat se na tebe, jak se ti o mně zdá, bylo daleko příjemnější.“

„Nezdálo se mi...“

„Sténala jsi ze spaní moje jméno, zlato.“

Sáhl do kapsy u mikiny a vytáhl telefon. Shlédl dolů a přečetl si zprávu. Tváří mu probleskl výraz zklamání a vzhlédl na ni.

„Ehm, je tu tvůj taxík.“

„Ty jsi mi zavolal taxíka?“ zeptala se. Udělal k ní těch pár zbývajících kroků a podal jí ten bagel. „Děkuju.“

Pokrčil rameny a schoval ruce do kapsy mikiny. „Nejsem sice zvyklý mít tu u sebe ženské, ale i já vím, že je to vůči nim džentlmenské gesto zaplatit jim taxíka na cestu domů. Ta svatba je jen za dvě hodiny, že jo?“ Nejistě natáhl ruku, aby jí pramen vlasů zastrčil za rameno. Přikývla, stále trochu v šoku. „Tak pojď.“

Gen šla za ním po chodbě ke dveřím. Podržel jí je otevřené a přesně, jak čekala, u obrubníku za jeho Range Roverem stál s běžícím motorem žlutý taxík. Když se k němu otočila, srdce se jí sevřelo. Nevěděla, jak se má s mužem jako je on rozloučit.

„Sbohem, Matteo,“ pronesla Gen a podala mu ruku.

Matteo sledoval, jak se její ruka natahuje, stahuje v pěst a zase se zatahuje zpět k ní. Oči mu vyletěly nahoru a on si navlhčil rty jazykem. „Předtím, než odejdeš, musíme ještě vyřešit jeden problém.“

Gen svraštila obočí a uviděla, jak na taxikáře zvedl prst na znamení, ať chvilku počká. Jakmile znovu soustředil pozornost na ni, intenzita toho pohledu jí přivodila husí kůži. Udělal krok směrem k ní a Gen instinktivně ucouvla. Místo toho, aby ho to odradilo, jeho výraz se stal ještě dravějším.

„Jak vypadají tvé šaty pro družičku?“ zeptal se a stále se posouval kupředu.

„Eh... jsou námořnicky modré?“

Ušklíbl se, jakmile narazila zády do stěny v hale a už neměla kam uhnout. Opřel se dlaní do zdi vedle její hlavy, čímž ji uzavřel do pasti.

„Jak hluboký mají výstřih?“ zeptal se a pomalu jí začal prstem přejíždět od klíční kosti dolů k ňadrům. Její dech zrychlil, zatímco jeho prst prozkoumával žhavou cestičku dolů.

„Sem,“ hekla, jakmile jeho prst dopadl na poddajnou měkkost jejího prsu.

Jeho oči sklouzly dolů a ucítila, jak jeho prst přejíždí ze strany na stranu, jako by si to místo vyznačoval pro pozdější chvíle. V okamžiku, kdy vzhlédl, zachytil ji dlaní za krk a přitiskl k ní své rty. Matteo vdechl její překvapené zalapání po dechu a jeho rty naprosto mistrně pracovaly s těmi jejími. Gen upustila kabelku, chytila oběma rukama jeho mikinu a přitáhla si ho blíž k sobě. Z hrudi mu vyklouzlo hluboké, souhlasné zavrčení. *Sakra*, uměl se líbat tak dobře. I kdyby si z téhle noci už neměla pamatovat nic jiného, nikdy nezapomene na to, jak měkké byly jeho rty nebo jak si jeho jazyk vynutil cestu dovnitř, aby se mohl zaplést s jejím.

Odtáhl se a ona zalapala po dechu, když jeho rty klouzaly dál na její krk. Unikal z ní přerývaný dech, když postupoval níž, a pak ucítila jeho zuby. Gen se k němu prohnula, prsty mu vjela do hedvábných vlasů a přitáhla si ho víc, zatímco on ji sál na citlivé pokožce jejího hrudníku. Uplynula chvíle, než se odtáhl a svou váhou ji přišpendlil ke stěně. Oba teď ztěžka oddychovali a ona si uvědomovala, že kdyby ji políbil minulou noc, musela by po takové vášni zpracovat mnohem víc, než jen to, že u něj spala v posteli.

Ovíval jí ucho svým trhavým dechem a zasténal, když svou erekci natlačil proti jejímu boku a přinutil ji se zachvět. „Tak, máme hotovo. Důkaz, že jsme strávili noc společně.“

Matteo od ní odstoupil a jako by si nemohl pomoct, vtiskl jí na rty ještě jeden poslední, křehký polibek, než udělal prudký krok zpět. Foyer ovanul studený vítr, až se v tom tenkém kabátě, který na sobě měla minulou noc, zachvěla. Se znepokojením svraštil obočí. Než stihla cokoli říct, už si přetahoval mikinu přes hlavu, a pak s ní prakticky škrtil ji, jak se jí ji snažil obléct. Okamžitě ji obklopila teď už ta známá, opojná vůně tabáku a medu, která patřila jenom jemu.

Gen pootevřela ústa, aby jeho nabídku odmítla, když vtom se k ní sklonil a překvapil ji něžným polibkem na tvář. Palci ji třel po bocích ukrytých pod mikinou.

„Přál bych si tě v těch šatech vidět. Jsem si jistý, že budeš naprosto neodolatelná,“ pošeptal jí do ucha. „Bav se.“

Matteo znovu ustoupil a opřel se o futra dveří jen v samotných boxerkách. Tváře jí zahořely, když zašeptala lítostivé sbohem. Sešla po schodech a zamířila rovnou k taxíku. Otevřela dveře a odvážila se na jeden poslední zpětný pohled. Stále ji z verandičky pozoroval s výrazem plným touhy i jakéhosi odhodlání. Jen lehce zamávala a pak zaplula do auta. Jakmile se dveře zavřely, zvedla k obličeji jeho mikinu a zhluboka se nadechla.

„Kam to bude, slečno? Ten pán říkal, že neví,“ zeptal se jí starší taxikář, zatímco se odlepoval od obrubníku.

Gen dál nespouštěla oči z jejího tajemného muže, který ji vyhlížel ze dveří domu, dokud nezatočili doprava a nezamířili dolů do centra.

„Do Four Seasons, prosím,“ odpověděla konečně.

Gen se zabořila zpátky do sedadla a strčila si ruce do kapes jeho mikiny. Nahmatala útržek papíru a vytáhla ho.

*Matteo

555-772-9841*

Gen zírala na ten kousek papíru. Srdce se jí svíralo. Nikdy mu neřekla, že nežije v New Yorku a že se s ním už nikdy znovu neuvidí. Měla za to, že musí sám poznat, že tohle se mělo odehrát jen jedinkrát. Gen si povzdechla a stáhla okénko. Roztrhla onen vzkaz napůl a nechala ho vyletět ven na studený vítr. Zavřela oči a klesla zpět do sedadla. Věděla, že už Mattea nikdy znovu neuvidí, a uvažovala nad tím, proč ji ta myšlenka bolí mnohem víc než jakýkoliv jiný rozchod, co kdy zažila.