Od Lucy se Caitlin dozvěděla více o Howardově životě – detaily, které ji šokovaly, rozzuřily a naplnily pocitem viny.

Howard trpěl anorexií. Jedl jen jídlo, které uvařil jeho otec Sebastian, a odmítal se dotknout čehokoli, co připravil někdo jiný. Během uplynulého měsíce, kdy byl Sebastian v kómatu, Howard přežíval na chlebu a raději hladověl, než aby jedl jídlo od někoho jiného, pokud nebyl naprosto vyhladovělý.

Co se týkalo jizev na jeho těle, některé byly výsledkem jeho vlastních lumpáren, ale mnohé pocházely z toho, že ho šikanovali dva jiní chlapci.

Caitlin si to dala dohromady – ti dva baculatí kluci, na které předtím narazila, byly děti Sebastianova bratrance. Často Howarda šikanovali a zneužívali toho, že nemá matku, která by ho chránila. Howardova neschopnost mluvit a jeho odmítání žalovat jim jen dodávaly odvahu.

Čím víc se toho Caitlin dozvídala, tím hlubší byla bolest v jejím srdci, dusila ji svým bolem.

Poté, co Howarda očistila a zastavila mu krvácení z nosu, setřela vodu z jeho malého těla. Teprve tehdy svého syna poprvé viděla v celé jeho kráse.

Měl tvář k nerozeznání od Bruce a Arthura, ale jeho rysy nesly ostrost a dospělost, která dalece přesahovala jeho věk.

„Howarde…“

Poté, co ho oblékla do čistého oblečení, přitiskla si syna znovu do náruče a pevně ho objala. Cítila drobnost jeho těla, teplo jeho života, krev proudící v jeho žilách a pravidelný rytmus tlukotu jeho srdce.

Tohle byl její prvorozený – dítě, které nosila devět dlouhých měsíců a přivedla na svět.

Jejich pouto bylo nerozbitné, zakořeněné v jejich společné krvi a duši.

Nalezení Howarda v Caitlin vyvolalo pocit, jako by se její život konečně stal celistvým.

V srdci složila slavnostní slib:

*Howarde, maminka tě už nikdy neopustí. Nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil. Postarám se o tebe a vynahradím ti všechno, co ti dlužím.*

---

Než si Caitlin stihla ten okamžik vychutnat, venku propukl rozruch.

Služebná vyběhla nahoru po schodech, tvář zbledlou panikou. „Slečno Lewisová! Willa a Xylia jsou tady a přivedly s sebou další!“

„Co se děje?“ zeptala se Lucy a spěchala dolů zjistit, oč jde.

Před sídlo Vanderbiltů dorazila Willa a její snacha Xylia se svými dvěma syny a agresivně vtrhly dovnitř.

„Ty Lewisová! Vylez ven!“

„Podívej, co jsi udělala mým dětem! Okamžitě pojď sem!“

Lucy rychle vyběhla zpět nahoru za Caitlin. „Slečno Lewisová, uhodila jste dnes dva mladé pány od Willy?“

„Mluvíte o těch dvou baculatých klucích? Ano, uhodila. No a co?“ odpověděla Caitlin klidně.

„Willa a Xylia vás tu přišly konfrontovat. Co budeme dělat?“ Lucy byla viditelně úzkostná; bylo jasné, že Willa je někdo, koho se personál nesmírně bojí.

„Tak se pojďme podívat, co chtějí.“

Caitlin nařídila Howardovi, aby zůstal v pokoji, a sama zamířila dolů.

Stojíc u vchodu do vily se Caitlin neformálním tónem zeptala: „Co je to za rámus? Na chvíli jsem si myslela, že venku štěká smečka toulavých psů. Takový hluk.“

---

Tváře Willy a Xylie se zkřivily vztekem, když viděly Caitlin vyjít ven.

„Kdo jsi? Kde je Jasmine?“ dožadovala se Willa.

„Já jsem Jasmine,“ odpověděla Caitlin nonšalantně.

„Ne, nejsi!“ Xylia na ni obviňujícím gestem ukázala. „Ona není Jasmine. Já Jasmine znám – tahle ženská je podvodnice!“

Shromážděný dav si vyměnil ohromené pohledy.

Takže ta žena, kterou poslala rodina Lewisových, byla podvrh?

„Jestli nejsi Jasmine, tak jsi prostě falešná!“ zakřičela Willa a hlas jí přeskakoval zuřivostí. „A jak se opovažuješ, ty podvodnice, šikanovat moje vnuky!“

Xylia přilila olej do ohně. „A ještě jsi nás před chvílí nazvala toulavými psy? Ty máš ale drzost!“

Obě dvě vrhaly na Caitlin vražedné pohledy, z očí jim doslova šlehal oheň.

„Kdy jsem kdy šikanovala vaše vnuky?“ Caitlin si překřížila ruce na prsou, naprosto nevzrušená.

Willa strhla své dva vnuky dopředu. „Kyleu, Quintone, řekněte mi – kdo vás uhodil? Mluvte! Babička se postará, abyste dosáhli spravedlnosti.“

„To ona!“ Ukázali ti dva chlapci na Caitlin, jejich hlasy plné rozhořčení.

„Slyšelas to?“ soptila Willa. „Podívej se na jejich obličeje! Jsou oteklé s jasnými otisky rukou. Co k tomu řekneš?“

„Jste si jistá, že jejich obličeje nejsou oteklé prostě proto, že jsou přirozeně tlustí?“ zeptala se Caitlin chladně.

Xyliina tvář zrudla hněvem. „Jak můžeš být tak podlá? Jen proto, že sama nemáš děti, to znamená, že můžeš bít cizí? A teď to ještě zapíráš?“

Caitlin se ostře zasmála. „Neustále mě obviňujete, že jsem je uhodila, ale obtěžovaly jste se vůbec zeptat, proč jsem to udělala?“

Obě ženy na ni zíraly a nic neříkaly. Caitlin pokračovala: „Vaši drazí vnuci šikanovali Howarda. Zakročila jsem, abych jim uštědřila malou lekci, abych jim ukázala, co je správné a co špatné. Je to snad tak nerozumné?“

„Ach, ještě nikdy jsem nepotkala ženu tak nestydatě hádavou jako ty,“ ohradila se Xylia. „Dospělá, co bije děti a pak to svádí na ně? Kyle a Quinton si s Howardem vždycky hezky hráli. Jsou to prakticky bratři. Přestaň překrucovat pravdu, abys zakryla své prohřešky!“

„Bratři?“ Caitlin se otočila k chlapcům. „Dovolte mi, abych se vás zeptala – uhodili jste Howarda? Nacpali jste mu do pusy hlínu a listí? Nazvali jste ho němým bastardem?“

Oba chlapci, povzbuzeni přítomností své babičky a matky, vše popřeli.

„Ne! Howardovi jsme nic neudělali!“

„Mami, babi, my jsme si s ním hráli a přišla tahle ženská a zmlátila nás!“

Willyna tvář ztemněla zuřivostí. „Slyšelas to? Mí vnuci jsou nevinní. To ty tu překrucuješ fakta těmi svými ďábelskými intrikami!“

„Ďábelskými intrikami? Překrucuji fakta?“ Caitlinin hlas zledovatěl. „Jen proto, že je Howard malý a nemůže mluvit, neznamená to, že ho můžete šikanovat. Aby bylo jasno: teď, když jsem tady já, nedovolím, aby se ho ještě někdy někdo dotkl.“

Howard stál za ní a tiše to sledoval. Když naslouchal jejím slovům, cítil na hrudi neznámé teplo.

Takže takový je to pocit, být chráněn maminkou.

„Myslíš si, že jsi někdo důležitý?“ ušklíbla se Xylia. „Jsi jen podvodnice, kterou sem poslali, aby nás oklamala. Nemysli si o sobě, že jsi něco výjimečného!“

Vrhla se na Caitlin, ale ta se pohnula rychleji.

Popadla Xylii za vlasy, trhla s ní dozadu a vlepila jí tvrdou facku.

*PRÁSK! PRÁSK!*

Pak rychlým kopem poslala Xylii k zemi.

„Ááá!“ zaječela Xylia šokem a bolestí.

Všichni nevěřícně ztuhli. Dokonce i Lucy a ostatní služebnictvo zalapali po dechu, čelisti jim div nespadly na podlahu.

*Ach ne, Caitlin má teď pořádný malér!*

Zahrávat si s rodinou Willy mohlo snadno vyústit až u samotné Beatrice. Kdo ví, jak tohle dopadne?

Willa, třesoucí se vzteky, poručila svým lidem: „Zvedněte ji! Uštědřete jí lekci, na kterou nikdy nezapomene!“