Willa a Xylia byly naprosto ohromené. Nečekaly, že si to Caitlin nahrála na video.

Když viděly záběry, na nichž jejich dva synové tak krutě šikanují Howarda, neodvážily se ty dvě ženy říct už ani slovo. Vina jim sálala z obličejů a raději sklopily hlavy.

Beatrice se postavila, opírajíc se o hůl. Ostře jí uhodila o zem.

*„Prásk!“*

Ten zvuk se rozlehl sálem a všechny vylekal.

„Nepřijatelné! Naprosto nepřijatelné! Kyleu, Quintone – jak jste něco takového mohli Howardovi udělat?“

Lámalo jí to srdce, do očí se jí draly slzy.

Grace, vždy horlivá hrát roli poslušné snachy, předstoupila, aby ji utěšila. „Matko, prosím, nerozčiluj se. Nestojí to za to, aby sis ublížila na zdraví.“

Obrátila se na Howarda, předstírajíc starost. „Howarde, miláčku, jsi v pořádku? Pojď k babičce. Ukaž mi, jestli ti neublížili.“

Howard se ke Grace nepohnul. Místo toho se přišoural blíž k Caitlin a zabořil se do jejího objetí.

Caitlin si klekla, aby svého syna držela, a tiše ho utěšovala a povzbuzovala.

Když Kyle a Quinton viděli Beatricin hněv, neodvážili se vyvádět. Místo toho se rozplakali.

„Podívejte se na sebe!“ kárála je Beatrice. „Šikanovali jste svého bratříčka, a on nebrečel. Ale teď, když se na to přišlo, jste to vy, kdo pláče jako první! Snad vám tu někdo ukřivdil?“

Její kousavé pokárání dohnalo oba chlapce k tomu, aby hledali útočiště v náručí Willy a Xylie.

Willa, chránící svá vnoučata, se snažila situaci zlehčit. „Matko, Kyle a Quinton jsou jen děti. Nevěděli, co dělají; jen si tak hráli. Hned jim řeknu, aby se Howardovi omluvili.“

Obrátila se ke svým vnukům. „Omluvte se svému bratrovi.“

Kyle ale vzdorovitě našpulil rty. „Neomluvím! Babička a maminka stejně říkaly, že Howard je bastard. Neřekli jsme nic špatného!“

Prostá omluva mohla věci urovnat, ale Kyleova neopatrná poznámka odhalila pravdu.

Caitlinin chladný úsměv se prohloubil. „Beatrice, slyšela jste ho, ne? Lidé vždycky říkají, že děti nelžou. Kyle jen zopakoval přesně to, co ho naučili.“

Beatricina zuřivost stoupala. Obrátila se k Wille a Xylii, ve tváři zbledlá hněvem. „Tak takhle je vychováváte? Opovážili jste se nazvat Howarda bastardem? Howard je Vanderbilt, má krev, a vy máte tu drzost ho takhle urážet?“

Beatrice tekly po tvářích slzy zlosti.

Willa zakoktala: „Matko… já… byla to jen letmá poznámka. Nikdy jsem nepochybovala o Howardově původu…“

Xylia zoufale vpadla do řeči: „Babičko, byl to vtip! My to tak nemyslely!“

„Letmá poznámka? Vtip? Učit děti urážet vlastního bratra? A to by vás jako mělo omlouvat?“

Beatrice znovu uhodila holí do země.

„Dost! I kdyby děti nevěděly, co dělají, vy, jako jejich poručníci, byste měli! Schválně jste je naučily se takhle chovat. Pokud dnes neprosadím disciplínu, selžu vůči jménu Vanderbiltových i našim předkům!“

„Matko, prosím…“

„Babičko, je nám to tak líto! Prosím, odpusťte nám!“

Dvě ženy se držely Beatricina oblečení a prosily o smilování. Ale Beatricin výraz zůstal ledový.

„Marcusi!“ přikázala. „Přines rodinný bič!“

Zmínka o rodinném biči srazila Willu a Xylii na kolena.

*„Žuch!“*

Zhroutily se na zem a naříkaly: „Matko, ne! Prosím ne!“

„Babičko, už to nikdy neuděláme! Prosím ušetřete nás!“

Jejich prosby padly na hluché uši. Beatricina autorita byla absolutní.

O chvíli později se Marcus vrátil s rodinným bičem – černou koženou důtkou, na jejíž rukojeti bylo vyryté rodinné heslo Vanderbiltových.

„Beatrice, rodinný bič je tu,“ oznámil Marcus.

„Dobře. Začni. Každé padesát ran!“

„Ne! Prosím, Beatrice…“ Willa se pokusila apelovat na Grace. „Švagrová, pomoz mi! Prosím, přimluv se za mě!“

Než stačila Grace vyslovit jediné slovo, přísně se ozval Beatricin hlas.

„Kdokoli se odváží se za ně přimluvit, přidá se k nim v jejich trestu!“

Grace rychle zavřela ústa, neochotná se sama vystavit riziku.

Marcus bez váhání vykonal Beatricin rozkaz.

*„Prásk!“*

První rána bičem dopadla na Willyna záda.

*„Ááá!“* Willyin jekot proťal vzduch.

*„Prásk!“*

Další rána zasáhla Xylii, u níž vyvolala podobný výkřik.

Bič dopadal znovu a znovu. Výkřiky Willy a Xylie se rozléhaly sálem, zatímco trest pokračoval.

Šaty se jim pod silou biče trhaly a kvůli pálivé bolesti se svíjely v agónii.

V době, kdy Willa vydržela dvacet ran, omdlela bolestí.

Xylia vydržela o něco déle, ale podlehla ještě před třicátou ranou.

„Beatrice,“ hlásil Marcus, „Willa i Xylia obě omdlely. Věřím, že se poučily.“

Beatrice odmítavě mávla rukou. „Dost. Odneste je pryč.“

Vědomí zbavené ženy byly odneseny, zanechajíc v místnosti těžké napětí.

Beatrice se obrátila na Caitlin. „Dítě, uspokojil tě tento trest?“

Caitlin přikývla. „Ano. Děkuji vám, Beatrice, že jste hájila spravedlnost.“

Uctivě se uklonila a pak vzala Howarda. „Pokud nás omluvíte, vezmu teď Howarda zpátky.“

Poté, co Caitlin odešla, si Beatrice ještě jednou prohlédla Caitlininy doklady. Spokojena se obrátila na Marcuse.

„Marcusi, důkladně ověř Caitlininu minulost. Jestliže bude všechno v pořádku, zařiď, aby byl jí a Sebastianovi okamžitě vystaven oddací list.“

Beatrice už z Caitlinina charakteru viděla dost na to, aby se rozhodla, že se pro Sebastiana dobře hodí.

Jak se dalo čekat, Marcus vyšetřování rychle dokončil. Caitlinina identita i astrologický horoskop byly potvrzeny a oddací list byl bezodkladně vyřízen.

Když Beatrice viděla hotový dokument, usmála se. „Sama to sídlo navštívím a oznámím Sebastianovi tu dobrou zprávu.“

---

Na panství Vanderbiltových byla Caitlin zrovna v kuchyni a připravovala jídlo, když uslyšela, že dorazila Beatrice. Zdvořile ji pozdravila a sledovala matriarchu mířící nahoru.

Když se Caitlin podívala dolů, uviděla Howarda, jak sedí na malé židličce u kuchyňských dveří a svýma velkýma očima sleduje každý její pohyb.

Při tom pohledu jí srdce tálo.

Po tom všem, čím si prošli, se Howardovo pouto k ní ještě prohloubilo.

Teď se u kuchyňských dveří rozestavil jako malý strážce, odhodlán chránit svou maminku před kýmkoli, kdo by se snad pokusil odvést ji pryč.

---

Nahoře Beatrice navštívila Sebastiana a vypověděla mu všechno, co se stalo. Skončila se spokojeným úsměvem.

„Sebastiane, musím říct, že vybrat pro tebe za ženu Caitlin se ukázalo jako požehnání v přestrojení. Perfektně se k sobě hodíte. Už jsem nechala vyřídit oddací list. Od nynějška jste ty a Caitlin muž a žena. Společně můžete dát Howardovi tu úplnou rodinu, kterou si zaslouží!“

„Oddací list?“

Sebastianovo obočí se svraštilo tak pevně, že se zdálo, že by mohl rozdrtit mravence.

Přijal Caitlininu přítomnost jako náhradu za Jasmine, ale nikdy se s ní nechtěl oženit.

Co ta žena udělala, že si jeho babičku tak získala?

I když jí byl vděčný za to, že ochránila Howarda, nedokázal překousnout pomyšlení na to, že by s ní měl být ženatý – zvláště pak bez jeho souhlasu.

„Babičko, neožením se s ní. To raději zemřu, než abych zůstal s touhle ženskou!“

Když jeho hlas zaburácel pokojem, vešla dovnitř Caitlin, právě včas, aby uslyšela to vehementní odmítnutí.